Spear of Destiny se ke mne poprve dostala nekdy kolem roku 1994 a jeste pred puvodnim Wolfenstein 3D. Osobne povazuji tyto dve hry za legendy FPS zanru a jeho prukopniky. V tehdejsich deseti letech pro me byla hra velmi tezka i na nejlehci obtiznost a pamatuji si, ze jsem se zasekl v 16. levelu a musel pouzit cheat. Zmackl jsem tedy kombinaci MIL a prosel dvermi, ke kterym jsem zaboha nemohl najit klic. Pokracoval jsem dal, hru dokoncil a od te doby o ni neslysel. Az nyni, po temer ctvrt stoleti, jsem si na ni vzpomnel diky tomuto webu, sehnal si ji a dohral ji. Na nejvyssi obtiznost a 100% zabiti, 100% tajnych mistnosti a 100% pokladu. A byla to takova pekelna fuska, ze jsem musel ve druhem tajnem levelu pouzit navod, protoze tamni tajne chodby byly brutalne zapeklite. Po serii nekolika pokusu, kdy jsem se vzdy zabarikadoval a musel restartovat cely level, mne dosla trpelivost a otevrel jsem internet s mapou levelu. Ostatni levely jsem ale splnil poctive sam. Secrety neni az tak tezke najit, pokud hrajete verzi hry s mapou a seznamem chybejicich veci. Smekam ale pred temi, kteri zvladli splnit vse na 100% v puvodni verzi hry.

Ke hre samotne. Jde o vic nez vydarene pokracovani puvodniho Wolfenstein 3D. Opet kosite tuny nacku, hledate klice, vychody do dalsich pater, po ceste sbirate poklady, a snazite se najit tajne chodby a vse, co skryvaji. Nepratel je cela rada pocinaje nacku v hnede uniforme, dale psu - nemeckych ovcaku, esesaku v modrych uniformach s blond vlasy, dale v bilych uniformach behajici oficiri a zejmena ve druhe pulce hry a v tajnych levelech potkate i postrach cele hry - zelene mutanty. Prvni typ nepratel potkavate nejcasteji a jde o nejjednodussiho protivnika. Prilis nevydrzi a take nerozdava nikterak moc poskozeni. Zatopit vam muze, pokud jich potkate vic naraz, dostane-li se vam jich vetsi pocet najednou do zad, nebo kdyz je podcenite. Zato modry esesak uz vas muze nekolika malo vystrely sejmout jako nic. Jeho samopal je vic nez ucinny a potkat jich vic najednou se rovna taktickemu ustupu do uzsich mist. Bily dustojnik je o neco snazsi protivnik, ale je nejrychlejsi ze vsech nepratel. Casto vam tedy utece a budete jej nahanet v zapeklitych chodbach. Nejhorsi nepratele jsou beze sporu mutanti. Jsou sice pomali, ale jednak davaji smrtici poskozeni a navic neuveritelne rychle strili. Neni problem umrit po dvou zasazich od nich. Casto jsou hned za rohem a okazite po vas pali. Ve hre je i nekolik bossu, kazdy je charismaticky a zejmena Ubermutant a finalni boss jsou vic nez pekni. Prislo mi ale tezsi se k nim dostat pres hordy poskoku nez samotne boje s nimi. Zbrane jsou ctyri. Nuz, ktery jse pouzival pouze pokud mi dosly naboje. Pistolka se hodi na likvidaci zejmena psu, kdy posetrite naboje. Nejcastejsi zbrani je samopal, jehoz pomer kadence/efektivita se vyplati nejvic. Lehky kulomet se hodi na likvidaci hord nepratel, predevsim jsou-li za sebou a proti bossum.

Kdyz porovnam hru se svym predchudcem, sla nahoru obtiznost a v nekterych levelech pomerne vyrazne. Hustota zalidneni levelu je vyrazne vyssi a pribyla krabice s munici, ktera vam prida hned 25 naboju. Mise jsou rozmanite a nektere opravdu velmi obtizne. Budete totiz castokrat celit hordam v otevrenych velkych mistnostech a moznosti roztahat si nepratele tedy prilis nebude. Zklamany jsem byl hudebnim doprovodem, ktery vyjima uvodnich ctyrech levelu, jednoho ze zaverecnych a jednoho tajneho, jsou ostatni mise ozvuceny doprovodem z predesleho titulu. Rovnez fakt, ze vas protivnik muze bez problemu sejmout skrz otevirajici nebo zavirajici se dvere castokrat znacne fustruje. Hru ale hodnotim vic nez pozitivne.