Q.U.B.E. 2 je pokračováním logické indie adventury, která přišla se zajímavými mechanikami, ale pořád to nebylo úplně ono. Dvojka přináší nejen propracovanější vizuál, animace a audio, ale i daleko komplexnější hádanky. Prostředí je zapojeno více do akce a samo o sobě je daleko zajímavější a už nepůsobí tak sterilně. A bohužel už ne tolik klaustrofobicky. Na některých místech totiž máte výhled na nebe.

Vyčerpávající počin. Nevím jestli to bylo mým momentálním rozpoložením během hraní, ale takhle vycuclá jsem ještě z logické hry nebyla. The Witness, The Talos Principle, legenární Portal nebo ChromaGun, to jsou věci, u kterých jsem se možná chvilkově zapotila, ale nikdy jsem od monitoru neodcházela tak fyzicky vyčerpaná. Pokud se to tak dá říci.

Logika v hlavní roli. Co by to bylo za logickou hru bez hádanek. A za mě se opravdu povedly. Jako v každé jiné hře tohoto žánru to začíná pozvolna. V původní hře jste obarvováním bílých kostek na určitou barvu přiřadili kostce konkrétní vlastnost. Jedna odrážela, druhá kostku zhmotnila a jiná zase vysunula kvádr do prostoru. Tady je to stejné. Navíc se však musíte potýkat s magnety, s manipulovatelnými plošinami nebo se přidá koule. A když už si myslíte, že je to všechno, objeví se další mechanika. Fyzikální zákony zde ve většině případů fungují jak dle představ asi mají, ale občas se může stát, že vás nějaká ta nečekaná odchylka překvapí. Zásekům se rozhodně nevyhnete.

Novinkou je větší důraz na příběh vyprávěný skrze rozhovory přes vysílačku. Chvílemi se v tom plácáte sami, pak jsou na Vás zase kladeny nějaké požadavky. Ale na výběr moc nemáte. Z tohoto kostkového labyrintu není cesty ven. Můžete maximálně řešit logickou hádanku za hádankou. Z této herní složky si odnáším dobré dojmy. Namlouvání se povedlo a některé momenty dokáží vyvolat nejrůznější pocity. A co mnohé potěší, je možnost ovlivnit finální vyústění příběhu ve dva možné konce. Q.U.B.E. 2 se tímto pro mě stává velice slušnou konkurencí či kolegyní výše zmiňovaných počinů.