Na Spider-Mana jsem se těšil hodně, protože hra samotná vypadala dobře a snad ze všech stran jsem slyšel chválu. A opravdu je to dobrá a především zábavná hra. Hlavní podíl na tom má hratelnost a humor. Svištění mezi mrakodrapy a vesměs všechny akrobatické eskapády pavoučka jsou tak intuitivní, že se většinu času cítíte jako super-hrdina samotný. Po jedné, dvou hodinách máte ovládání téměř v malíčku a to včetně soubojového systému, který jede podle jednoduché filozofie "mlať, uskoč, mlať, něco vystřel, opakuj". V některých místech je ale sniperů, raketometčíků, špeků a lítačů tolik, že sotva stíháte uhýbat a hra se může stát velmi frustrující. Na normal to není časté, ale na hard už začnete naznačovat hod ovladačem z okna.

V soubojích pak můžete uplatnit dovednosti, které můžete odemknout za levely a lze si vylepšovat také Spideyho vynálezy za žetony, které zase získáváte plněním aktivit po celém New Yorku. Ne všechny dovednosti ale využijete, k tomu vás ale nutí mini-úkoly v základnách a zločinech v ulicích. Základny hodnotím docela kladně, ale s těmi zločiny je to už velmi špatné. Ve finální části hry máte v každé čtvrti možnost zlikvidovat 5 zločinných činností od 4 organizací. To je 20 aktivit v každé čtvrti NY City. Za mě je to hodně zoufalé nadstavení herní doby a oproti výzkumným stanicím, které působí jako vedlejší-vedlejší úkoly, je to velmi neoriginální. Možná i mise s Taskmasterovými úkoly působí opakovaně, v jeho případě s ním alespoň bojujete. Sbírání batohů, holubů nebo focení dominant je už jen takovou klasikou dnešních open world her. I přes těch pár záporů hodnotím mimovolní aktivity kladně.

Jenže jak je na tom příběh? Je řekněme nadprůměrný. Hned v první misi vyřídíte jednoho záporáka a pak se téměř polovinu hry honíte za novým, než se ho pokusíte roztřískat. Až za půlkou hry příjdou první velké zvraty a s nimi i četnější souboje se superpadouchy, které mi v té první polovině docela chyběly. Čím blíže se blížíte finále, tím více se také Peter dostává do tlaku a je hnán i osobními záležitostmi a ne jen svým "Mirko-Dušínovským" šestým smyslem (ten už mi začal trochu lézt na nervy). Takový trochu mínus je i možnost hrát za MJ a Milese, kteří oproti Spideymu pomalu ani neumí chodit, takže bude zprvu dost dřevění. Díky ovladatelnosti a délce kampaně celý děj docela odsýpá a hra vás nijak nebude nudit. K tomu dopomůže i všudypřítomný humor, který mě opravdu bavil a nejednou jsem se upřímně zasmál (scénky v rychlém cestování - top kek).

Po zvukové stránce je hra taková nevyrovnaná. Zvuky svištění, pěstí, házení a všeho možného jsou fajn, ale to, co pokulhává, je soundtrack, který je leč výborný, ale hódně se opakuje. Audiovizuální dojem nakonec zachraňuje grafika, která je prostě skvělá a nedá vašim očím chvilku pokoj, protože scenérii střídá scenérie a modely postav a obličejů jsou také oku lahodící (Silver Sable <3 )

Marvel's Spider-Man mě ve výsledku velmi bavil a já si jeho hraní hodně užíval. Bavily mě souboje, postavy, vtípky, houpání se mezi mrakodrapy, hlavní mise i vedlejší aktivity a přesto jsem se rozhodoval mezi 75 a 80 %. Zvolil jsem to druhé, protože si myslím, že Insomniac Games mají velmi dobře nakročeno k tomu, aby Spider-Man 2 mohl opravdu atakovat na hru roku a nebýt jen třetím kolem u vozu. Stačí jen udělat pár věcí lépe.