"Vždyť to vůbec není survival horor!"
"Celou hru musíš používat crafting. Nemůžeš jen tak vyběhnout a postřílet všechny cápky, jak se ti zlíbí!"
"To sice ne, ale s trochou stealthu se většina situací stává snadným. Moc tomu nepomáhá ani špatná umělá inteligence..."
"Měl sis zvýšit obtížnost!"
"Tvoje máma si měla zvýšit obtížnost!"

Ne, fakt to není survival horor. Pokud máte ke hře určitý respekt, tak se drtivá většina situací dá zvládnout s plným zásobníkem a ještě nějakou municí bokem. Z toho můžou fanoušci zjistit, že následovník ubral razantně na své obtížnosti. Už se nebudete potloukat nápaditou budovou a mít strach, jestli další střet přežijete. Teď je to spíš o tom, jestli do boje skutečně jít. Záleží, jak moc máte židovský předky ve smyslu hromadění věcí. A jak to, že máte všeho vlastně dostatek?
Pokračování totiž operuje s několika otevřenějšími lokacemi (ne tak velkými, aby se z hry stal regulérní open world, nebojte), které při správném šmejděníčku, šmejdění můžete vyluxovat. A věřte mi, že to dělat budete. Je to totiž zatraceně zábavný. Jasně, ubralo se na jádru survival horor a obtížnosti, ale pokud je to na úkor zvýšení zábavnosti gameplaye, tak pro mě ok. Musíte si ale zodpovědět, jak moc jste HC fanoušky tohoto žánru a hlavně jestli dokážete přijmout změnu. Pokud totiž na takovou změnu přistoupíte, tak zjistíte, že hře to dodává automaticky nový rozměr. Určitá střetnutí ve "free roomu" totiž dokáží taky pořádně vyděsit. Převážně proto, že jednoduše nečekáte zlobivce třeba v jukeboxu.
S tím polootevřeným světem je vše uděláno velmi citlivě. Stále bude na vás dýchat podivně sevřená atmosféra s kapkou beznaděje. S podstatnou zásobou zdrojů se ale logicky ničí opravdové jádro survivalu. Nemůžete sice ze Sebastiana udělat nezdolného šohaje, ale rozhodně bude připraven na každé další střetnutí o kus víc.
Tak. Když jsem teď pohnul žlučí HC fanouškům survival hororu, tak můžeme přejít dál.
Pokračování neodstranilo neuvěřitelně toporný pohyb. V arzenálu máte totiž ještě jakousi pokřivenou mechaniku krytí. V takových situacích vás ovládání dokáže pěkně šlehnout přes koule. Sebastian je pomalý a neuvěřitelně tuhý. Na to jste si ale pravděpodobně zvykli v jedničce.
HW optimalizaci vzhledem ke grafické stránce je stále mírně řečeno špatná. Propady framu, občasný crashík a sem tam nějaký rozkošný bug. Hra by zasloužila trochu víc péče. Nečekejte tedy po této stránce zlepšení. Spíše mírné zhoršení. I tak ale dokáže vykouzlit zajímavé scenérie, které si dokáže člověk dobře zapamatovat.
A ještě k příběhu. Trošku si zaspoileruju: koho sakra napadlo měnit během hry třikrát záporáka? Jasné, co se týče Myri, tak to vlastně není ani záporák, ale neměl náhodou Stefan potenciál? S trochou péče mohl přeci důstojně utáhnout zlobivcovskou linku sám. Místo toho nám byl naservírován absolutně archetypální zlobivec, který je "jen" zvrácený manipulátor. Trochu škoda, ne? Hra není nijak dlouhá. Spíše takový průměr do cca 20h. Nemáte tedy šanci se nějakým způsobem se záporákem spojit. Resident Evil 3 věděl, jak udělat pořádnýho zlobivce. R.I.P Nemesis...
Nemluvě o totálním happy endingu. Jo, Sebastian sice musel technicky vzato zabít svou ženu (která stejně přežila finální souboj), ale končit survival horor výjezdem za západem slunce? To jsem jedinej, komu to přijde divný? A ne, mírně otevřená vrátka vývojáři se nepočítají. Čekal jsem špínu, depresi a tak. Nějakej pořádnej plot twistík. Sice to působí uspokojivě, že Sebastian vše přežil, ale podrývá to jinak docela fajn příběh. To jsem se rozkecal, co?

Každopádně Herní výzva 2019 - Lovec trofejí splněna (v základní formě - 53%).