Hry se dají hrát z několika důvodů: hratelnost, atmosféra, příběh, okouzlení grafickou stránkou, nebo člověk hledá výzvu (vysoká obtížnost). Z těchto parametrů hraje grafika první housle. Jedná se o příjemnou, oku lahodící AAA hru.
V mém případě se jedná o druhou záležitost první byla hra Kingdom Come: Deliverance- 230 hodin, kterou jsem hrál a dohrál na Xboxu one X (ve spojení s "obyčejnou" 4k 65 palcovou TV). Možnost vidět Egypt tak jak mohl vypadat a tak jak jej nikdy neuvidíte v reálu je zážitek k nezaplacení. Zmíním dvě věci: vidět zevnitř Snorfuovu druhou pyramidu (tento faraon má tři, protože ty první dvě se "nepovedly") a pak úžasné panoramatické výhledy z vrcholku pyramid, chrámů, uschlých stromů...
Po stránce herních mechanik i příběhu je jasně vidět inspirace v Zaklínači. Avšak hra je plošší (kvantita vítězí nad kvalitou).
Hru jsem bral jako nádherný walking simulator (kde člověk nemusí nikam spěchat), s tím, že v okamžiku dosažení 40. úrovně jsem už jen snažil hru rychle dohrát. Jediný moment, který mne dostal a patří k těm úchvatným zážitkům, které si budu pamatovat celý život byl osud malé Šadji.
Jedná se o mou první hru z universa Assassina, proto hře dávám vyšší hodnocení a jsem shovívavější k některým neduhům hry (repetitivnost, vyvražďovačky, hraní za Ayaju), které vnímají ostatní.