Hype nehype, Crysis je prvotřídní hra nové generace, možná ne co se herního konceptu týče, ale technickým zpracováním určitě. Grafika je prostě fantastická a i po roce patří k tomu nejlepšímu, co lze na našich upalcovaných obrazovkách spatřit. Taková nádhera se hraje skoro sama... Mno, naštěstí ne doslova, herní systém hráče z masa a kostí stále vyžaduje, ba co víc, snaží se mu jeho hraní co nejvíce zpříjemnit díky výborné kombinaci svižné akce a taktiky a novým featurkám jako je nanosuit. Jeho ovládání je intuitivní, účinné, ale nikoliv povinné (což je možná i trochu škoda). Obrovskou předností Crysis je také vynikající prostředí a design levelů, hráči je sice předestřen klasický lineární postup, ale aspoň na oko se pohybuje v krásně otevřeném světě a má pocit realističnosti. PS: Vřele doporučuji hrát minimálně na druhou nejtěžší obtížnost, neboť ta vás lépe donutí k taktickému myšlení.
Dodatek po 15 letech, aneb Crysis Remastered
Až čas ukázal a potvrdil, že Crysis představoval jeden z nejvýznamnějších milníků grafického pokroku celé videoherní historie. Z původní hry zestárly prakticky jen textury, protože přeci jen hra musela být dělaná tak, aby byla spustitelná/hratelná i na kartách s 128 – 256 MB VRAM. Ani po 15 letech stále není standardem, abyste mohli granátem srovnat kulometné hnízdo se zemí, nebo lámat stromy v libovolném místě, do kterého vyprázdníte zásobník. Crysis je hra, která sice již v době vydání trpěla na silné (a hratelnostně i o chlup lepší) konkurenty Bioshock a Call of Duty 4: Modern Warfare, nicméně svou snad až fotorealistickou grafikou obstojí i dnes. Nač tedy remaster?
Chápu, že pokud Crysis byl testament tehdejších technických možností, chtěli tvůrci svůj malý vizuální zázrak zopakovat i v roce 2020. Crysis Remaster tedy nepřišel na svět, protože by ho byla potřeba, ale prostě protože mohl. Bohužel jeho první verze byla natolik zpackaná, že původní hře akorát tak pošpinila jméno. Vzhledem k tomu, že Crysis je v prvé řadě technicky brilantní hra, ponořil jsem se i já do jeho technických detailů. Pokud původní Crysis měl nějakou technickou slabinu, byla jí špatná optimalizace na multi-core procesory. Z grafů vyplývá, že výkon vám přidá pouze druhé jádro, ovšem vyšší počty jader, typické pro dnešní procesory, už nepřidávají vůbec nic. Crysis Remaster tento neduh nedokázal opravit, což v kombinaci s high end grafikou a nebeskými nároky způsobilo, že v době vydání nebyl plynule hratelný na žádném procesoru. Multi-core optimalizace byla významně zlepšena až v současné verzi 2.1. Přesto na nejvyšší nastavení existují ve hře místa neboli „pohledy“, v kterých klesá FPS třeba i desetinásobně, což už rozhodně nesvědčí tolik o hardwaru samotném, jako o softwarové optimalizaci.
Za výchozí chybu v Remasteru je obecně považováno to, že tvůrci fakticky neremasterovali počítačový Crysis, ale jeho PlayStation 3 konverzi. A právě z toho vyplynuly názory, že Remaster vlastně za původní hrou zaostává. Jednalo se o zjednodušenou fyziku, kdy např. vegetace nereagovala na výbuchy nebo střelbu do listů. Kdy destrukční model byl v některých detailech zjednodušený – např. když si chcete vystřílet prkna z plotu jako na pouti, najednou se vylámávají pouze v předdefinovaných místech, namísto kdekoli jako tomu bylo v původní hře. Detaily, zbytečnosti někdo by mohl říct, jenže stačí, aby si toho všimlo pár youtuberů a recenzentů a názor o zpackaném remasteru je na světě. Stejně jako na konzolích také zmizelo vyklánění, a dokonce došlo na vystřižení celé mise v letounu. Na jednu stranu, se prý tvůrcům od začátku „nelíbila“, na druhou stranu jej tiše do verze 2.1 vrátili (i s vykláněním) zpět.
Poslední kontroverzní změnou je větší saturace barev. Vlastně u remasteru Modern Warfare 2 jsem tu barevně atraktivnější „augmentovanou“ realitu chválil, šel totiž ruku v ruce s filmovým zážitkem, který hra poskytovala. V Crysis Remastered mi sice nevadí, ale nemyslím si, že hru „vylepšuje“. Celkově si ale po 2 letech patchování můžeme oddechnout, že Remaster už není horší než originál, bravo, dodávám s ironickým nádechem! Každopádně přiznávám, že za 10 éček jsem si ty grafické orgie užil a koupě nelituji. Crysis se velmi dobře hraje i dnes, byť stealth prvky (resp. umělá inteligence) jsou zjednodušené a akce nedosahuje intenzity Call of Duty.
Dodatek po 15 letech, aneb Crysis Remastered
Až čas ukázal a potvrdil, že Crysis představoval jeden z nejvýznamnějších milníků grafického pokroku celé videoherní historie. Z původní hry zestárly prakticky jen textury, protože přeci jen hra musela být dělaná tak, aby byla spustitelná/hratelná i na kartách s 128 – 256 MB VRAM. Ani po 15 letech stále není standardem, abyste mohli granátem srovnat kulometné hnízdo se zemí, nebo lámat stromy v libovolném místě, do kterého vyprázdníte zásobník. Crysis je hra, která sice již v době vydání trpěla na silné (a hratelnostně i o chlup lepší) konkurenty Bioshock a Call of Duty 4: Modern Warfare, nicméně svou snad až fotorealistickou grafikou obstojí i dnes. Nač tedy remaster?
Chápu, že pokud Crysis byl testament tehdejších technických možností, chtěli tvůrci svůj malý vizuální zázrak zopakovat i v roce 2020. Crysis Remaster tedy nepřišel na svět, protože by ho byla potřeba, ale prostě protože mohl. Bohužel jeho první verze byla natolik zpackaná, že původní hře akorát tak pošpinila jméno. Vzhledem k tomu, že Crysis je v prvé řadě technicky brilantní hra, ponořil jsem se i já do jeho technických detailů. Pokud původní Crysis měl nějakou technickou slabinu, byla jí špatná optimalizace na multi-core procesory. Z grafů vyplývá, že výkon vám přidá pouze druhé jádro, ovšem vyšší počty jader, typické pro dnešní procesory, už nepřidávají vůbec nic. Crysis Remaster tento neduh nedokázal opravit, což v kombinaci s high end grafikou a nebeskými nároky způsobilo, že v době vydání nebyl plynule hratelný na žádném procesoru. Multi-core optimalizace byla významně zlepšena až v současné verzi 2.1. Přesto na nejvyšší nastavení existují ve hře místa neboli „pohledy“, v kterých klesá FPS třeba i desetinásobně, což už rozhodně nesvědčí tolik o hardwaru samotném, jako o softwarové optimalizaci.
Za výchozí chybu v Remasteru je obecně považováno to, že tvůrci fakticky neremasterovali počítačový Crysis, ale jeho PlayStation 3 konverzi. A právě z toho vyplynuly názory, že Remaster vlastně za původní hrou zaostává. Jednalo se o zjednodušenou fyziku, kdy např. vegetace nereagovala na výbuchy nebo střelbu do listů. Kdy destrukční model byl v některých detailech zjednodušený – např. když si chcete vystřílet prkna z plotu jako na pouti, najednou se vylámávají pouze v předdefinovaných místech, namísto kdekoli jako tomu bylo v původní hře. Detaily, zbytečnosti někdo by mohl říct, jenže stačí, aby si toho všimlo pár youtuberů a recenzentů a názor o zpackaném remasteru je na světě. Stejně jako na konzolích také zmizelo vyklánění, a dokonce došlo na vystřižení celé mise v letounu. Na jednu stranu, se prý tvůrcům od začátku „nelíbila“, na druhou stranu jej tiše do verze 2.1 vrátili (i s vykláněním) zpět.
Poslední kontroverzní změnou je větší saturace barev. Vlastně u remasteru Modern Warfare 2 jsem tu barevně atraktivnější „augmentovanou“ realitu chválil, šel totiž ruku v ruce s filmovým zážitkem, který hra poskytovala. V Crysis Remastered mi sice nevadí, ale nemyslím si, že hru „vylepšuje“. Celkově si ale po 2 letech patchování můžeme oddechnout, že Remaster už není horší než originál, bravo, dodávám s ironickým nádechem! Každopádně přiznávám, že za 10 éček jsem si ty grafické orgie užil a koupě nelituji. Crysis se velmi dobře hraje i dnes, byť stealth prvky (resp. umělá inteligence) jsou zjednodušené a akce nedosahuje intenzity Call of Duty.
