Na treti dil jsme cekali neuveritelnych jedenact let. Byli jsme neskutecne nateseni a spravne nabuzeni do hrani. Kdyz vysla Beta verze, kde jste v prvnim aktu meli pristup az k ozivlemu Skeleton Kingovi, nadseni a nateseni jeste souplo a my, Diablo fanatici, jsme doslova strihali metr jako na vojne. Magicke datum 15.5.2012 vsak vsechny natesence razne usadilo. Hra totiz neustale padala, odhlasovala se a podobne. Toto byla prvni eskapada, ktera predznamenala pad slavne znacky, ale nepredbihejme.
Po vyladeni problemu s ruznymi typy chyb jsem se konecne pustil do hrani. Vzal jsem si Daemon Hunterku a vyrazil na lov. A zpocatku hra pusobila vic nez dobre. Lepsi grafika, ozvuceni stejne kvalitni jako ve dvojce, zajimavy pribeh, ktery navazal dejove dvacet let po padu Worldstone. Hra se hrala dobre a i dobre odsejpala. Pamatuji, ze v prvnich mesicich slo o skutecnou zkousku ohnem, kterou na nejtezsi obtiznost dohralo jen par vyvolenych. Ja jsem cely storyline dokoncil az nekdy po trech mesicich hrani a vicemene i diky stesti. Nejvetsi problemy mi delal boss Iskatu na zacatku ctvrteho aktu. Ty byly opet ctyri. V prvnim jste bojovali v takzvanem New Tristramu. Slo o presunute puvodni mestecko a prostredi boju bylo podobne prvnimu aktu dvojky. Tedy huste lesy mirneho pasma, obcas tunely a na zaver zamecek. I druhy akt co se tyce prostredi v podstate kopiroval stejny akt predesleho dilu. Takze opet nekonecna poust. Treti akt nebyla dzungle, ale pevnost a jeji okoli. Nejprve jste se vydali do katakomb pod pevnosti a pote do samotneho rozpaleneho podzemi, umisteneho v okoli pevnosti. V poslednim aktu vas cekal opet samotny Diablo, ale tentokrat ne v horoucich peklech, ale v nebeskych vysinach. Obtiznosti byli ctyri: Normal, Nightmare, Hell a ultimatni Inferno.
Jak jiz bylo receno vys - hra byla v prvnich mesicich ultimatne tezka na dohrani. Veci, ktere by vam jeji zdarny konec ulehcily, padaly velmi malo a kdyz uz neco zajimaveho padlo, hned sla vec do tzv. Auction House. Zde jste mohli kseftovat za herni, ale i za realnou menu. Stavalo se, ze hraci hrali hru kvuli Aukcni sini a ne kvuli hrani. Po trech mesicich byla hra zlehcena a od te doby to s ni zacalo jit pomalu z kopce. Jeste si vzpominam, ze maximalni level postav byl 60 a po pul roce od vydani hry jste dostali dalsich 100 Paragon Levelu, diky kterym jste si mohli pridat ke sve postave dalsi extra silu. Dosahnuti maximalniho levelu se rovnalo dosazeni levelu 99 v Diablu 2. Dale se jeste chodili Monster Power 1-10. Slo o predzvest ke zmene poctu obtiznosti ve hre, ktera nasledovala dva roky od vydani puvodni hry.
Koncem brezna 2014 vysel prvni a s nejvetsi pravdepodobnosti i jediny datadisk Diablo III: Reaper of Souls. Ten pridal do hry znacne temny a depresivni paty akt Westmarch. Jeho dej se odehraval v nuznem sedem meste krizaku, vecne skrapenym nekonecnymi desti. Krizak byl take sestou hratelnou postavou a doplnil puvodni petici: Barbarian, Daemon Hunter, Monk, Witch Doctor a Wizard. Dale doslo k prekopani obtiznosti, kdy puvodni ctyri a Monster Power nahradilo novych deset stupnu: Normal, Hard, Expert, Master a Torment I-VI. Dale byla zrusena Aukcni sin a loot nastaveny, aby padali vyhradne veci urcene aktualni postave. A v neposledni rade se vasim postavam zvysila maximalni uroven na 70 a pribyla cela rada pasivnich schopnosti, kdy prim hraly ty ozivovaci. Westmarch me osobne dost zklamal, jednak vyse uvedenym depresivnim vzhledem a tim, ze s vyjimkou lokace Battlefields of Eternity v zaveru aktu jste se celou dobu probijeli uzkymi chodbami a hra byla tedy dost nudna a pomala. Finalovy souboj s padlym andelem Malthaelem rovnez neslany nemastny. Pri jeho zabijeni jsem mel opakovane strach o svuj zrak z duvodu bile zare. Hra uz pred vydanim datadisku postradala zabavny endgame, ale vydany Adventure Mode ji rozhodne nenasmeroval spravnym smerem. Endgame v podobe chozeni Bounties a nasledne Nephalem Riftu pramalo souvisel s puvodnim pribehem a ze hry se stala honena tabulek. Hraci pomerovali pindiky, kdo ma vetsi Paragon level. Ten prosel behem vydani datadisku zmenami, kdy jste nyni sbirali levely rychleji a bez omezeni na maximalni uroven. Jeste vic se ze hry stalo honeni tabulek s koncem srpna 2014, kdy Blizzard spustil takzvane Sezony. Jde o cca trimesicni udalost, kdy zacinate uplne od nuly, oddelene od vseho predesleho. Spolecne s prvni sezonou take odstartovaly tzv. Greater rifty. Ty vam daly moznost dobyvat lokace s vyrazne tezsimi monstry nez na urovni Torment VI. Limitem vam byl pouze vas charakter. Bohuzel toto vse dostalo hru do jine roviny, kdy drtiva vetsina lidi chodila jen Sezony a jedinym smyslem hrani se stalo umistit se co nejvyse v zebricku Greater riftu. Co si pamatuji, v 6. sezone jsem se svym Daemon Hunterem skoncil na 50. miste v Season Hardcore Solo. A to jsem mel odehrano pouhych 300 hodin a nejsem zadny superhrac. Po skonceni sezony jsem si uvedomil, ze se hra nikam neposouva a prestal jsem ji postupne hrat. Co vim, doslo k pridani dalsich sedmi stupnu obtiznosti Torment v rozpeti VII-XIII. Hra je dnes z hlediska jakehokoli vyvoje mrtva. Prim hraji streameri, kteri si na sezonu koupi botovaci program na sber klicu do Greater Riftu, nafarmi skrz nej tisice klicu a pote dobyvaji zebricky. Greater rifty se pri dobyvani nejvyssich pater z 95% ukoncuji hned po zahajeni, protoze spatna mapa. Po konci sezony je Blizzard zabanuje pro poruseni pravidel, ale oni si koupi na novou sezonu novou hru, novy aktualizovany botovaci program a takto jedou uz nekolik sezon po sobe.
Od brezna 2014 do hry nevysel zadny novy herni obsah s vyjimkou nove postavy Necromancera. A to je na mamuti firmu jako je Blizzard Entertainment zatracene malo. A Challenge rifty to vazne nevytrhnou. Protoze hrat nesmyslne poskladane buildy na urovni postav vytazenych z klobouku vazne bavit dlouhodobe nebude. Old school hraci se uz po par mesicich vratili k druhemu dilu nebo se rozprchli ke konkurencnim ARPG. Hru, ktera je dnes tak jednoducha, ze uz ani jednodussi byt nemuze, uz hraji bud jen decka, nebo ostatni ze setrvacnosti a protoze jde o Diablo 3 od Blizzardu. Mit hra jine jmeno, podle me by ji hrala tak petina soucasnych hracu. O jakemkoliv dalsim obsahovem pridavku s vyjimkou pripadnych novych postav (zrejme Assassin a Druid - inspirovano v Diablu 2) si muzou nechat hraci jen zdat. Blizzard, ktery uz dnes defakto neexistuje a funguje plne pod Activision se rozhodl jit cestou reskinovane cinske mobilni hry pod nazvem Diablo Immortal a poslednim z komunity old school hracu tak otevrene naplival do obliceje. Activision v minulosti umrtvili nekolik studii a Blizzard Entertainment mozna bude dalsi. Jeste, ze mame alternativy v podobe Path of Exile, Grim Dawn, Wolcen a nebo Diablo 2. A bez region locku.
Po vyladeni problemu s ruznymi typy chyb jsem se konecne pustil do hrani. Vzal jsem si Daemon Hunterku a vyrazil na lov. A zpocatku hra pusobila vic nez dobre. Lepsi grafika, ozvuceni stejne kvalitni jako ve dvojce, zajimavy pribeh, ktery navazal dejove dvacet let po padu Worldstone. Hra se hrala dobre a i dobre odsejpala. Pamatuji, ze v prvnich mesicich slo o skutecnou zkousku ohnem, kterou na nejtezsi obtiznost dohralo jen par vyvolenych. Ja jsem cely storyline dokoncil az nekdy po trech mesicich hrani a vicemene i diky stesti. Nejvetsi problemy mi delal boss Iskatu na zacatku ctvrteho aktu. Ty byly opet ctyri. V prvnim jste bojovali v takzvanem New Tristramu. Slo o presunute puvodni mestecko a prostredi boju bylo podobne prvnimu aktu dvojky. Tedy huste lesy mirneho pasma, obcas tunely a na zaver zamecek. I druhy akt co se tyce prostredi v podstate kopiroval stejny akt predesleho dilu. Takze opet nekonecna poust. Treti akt nebyla dzungle, ale pevnost a jeji okoli. Nejprve jste se vydali do katakomb pod pevnosti a pote do samotneho rozpaleneho podzemi, umisteneho v okoli pevnosti. V poslednim aktu vas cekal opet samotny Diablo, ale tentokrat ne v horoucich peklech, ale v nebeskych vysinach. Obtiznosti byli ctyri: Normal, Nightmare, Hell a ultimatni Inferno.
Jak jiz bylo receno vys - hra byla v prvnich mesicich ultimatne tezka na dohrani. Veci, ktere by vam jeji zdarny konec ulehcily, padaly velmi malo a kdyz uz neco zajimaveho padlo, hned sla vec do tzv. Auction House. Zde jste mohli kseftovat za herni, ale i za realnou menu. Stavalo se, ze hraci hrali hru kvuli Aukcni sini a ne kvuli hrani. Po trech mesicich byla hra zlehcena a od te doby to s ni zacalo jit pomalu z kopce. Jeste si vzpominam, ze maximalni level postav byl 60 a po pul roce od vydani hry jste dostali dalsich 100 Paragon Levelu, diky kterym jste si mohli pridat ke sve postave dalsi extra silu. Dosahnuti maximalniho levelu se rovnalo dosazeni levelu 99 v Diablu 2. Dale se jeste chodili Monster Power 1-10. Slo o predzvest ke zmene poctu obtiznosti ve hre, ktera nasledovala dva roky od vydani puvodni hry.
Koncem brezna 2014 vysel prvni a s nejvetsi pravdepodobnosti i jediny datadisk Diablo III: Reaper of Souls. Ten pridal do hry znacne temny a depresivni paty akt Westmarch. Jeho dej se odehraval v nuznem sedem meste krizaku, vecne skrapenym nekonecnymi desti. Krizak byl take sestou hratelnou postavou a doplnil puvodni petici: Barbarian, Daemon Hunter, Monk, Witch Doctor a Wizard. Dale doslo k prekopani obtiznosti, kdy puvodni ctyri a Monster Power nahradilo novych deset stupnu: Normal, Hard, Expert, Master a Torment I-VI. Dale byla zrusena Aukcni sin a loot nastaveny, aby padali vyhradne veci urcene aktualni postave. A v neposledni rade se vasim postavam zvysila maximalni uroven na 70 a pribyla cela rada pasivnich schopnosti, kdy prim hraly ty ozivovaci. Westmarch me osobne dost zklamal, jednak vyse uvedenym depresivnim vzhledem a tim, ze s vyjimkou lokace Battlefields of Eternity v zaveru aktu jste se celou dobu probijeli uzkymi chodbami a hra byla tedy dost nudna a pomala. Finalovy souboj s padlym andelem Malthaelem rovnez neslany nemastny. Pri jeho zabijeni jsem mel opakovane strach o svuj zrak z duvodu bile zare. Hra uz pred vydanim datadisku postradala zabavny endgame, ale vydany Adventure Mode ji rozhodne nenasmeroval spravnym smerem. Endgame v podobe chozeni Bounties a nasledne Nephalem Riftu pramalo souvisel s puvodnim pribehem a ze hry se stala honena tabulek. Hraci pomerovali pindiky, kdo ma vetsi Paragon level. Ten prosel behem vydani datadisku zmenami, kdy jste nyni sbirali levely rychleji a bez omezeni na maximalni uroven. Jeste vic se ze hry stalo honeni tabulek s koncem srpna 2014, kdy Blizzard spustil takzvane Sezony. Jde o cca trimesicni udalost, kdy zacinate uplne od nuly, oddelene od vseho predesleho. Spolecne s prvni sezonou take odstartovaly tzv. Greater rifty. Ty vam daly moznost dobyvat lokace s vyrazne tezsimi monstry nez na urovni Torment VI. Limitem vam byl pouze vas charakter. Bohuzel toto vse dostalo hru do jine roviny, kdy drtiva vetsina lidi chodila jen Sezony a jedinym smyslem hrani se stalo umistit se co nejvyse v zebricku Greater riftu. Co si pamatuji, v 6. sezone jsem se svym Daemon Hunterem skoncil na 50. miste v Season Hardcore Solo. A to jsem mel odehrano pouhych 300 hodin a nejsem zadny superhrac. Po skonceni sezony jsem si uvedomil, ze se hra nikam neposouva a prestal jsem ji postupne hrat. Co vim, doslo k pridani dalsich sedmi stupnu obtiznosti Torment v rozpeti VII-XIII. Hra je dnes z hlediska jakehokoli vyvoje mrtva. Prim hraji streameri, kteri si na sezonu koupi botovaci program na sber klicu do Greater Riftu, nafarmi skrz nej tisice klicu a pote dobyvaji zebricky. Greater rifty se pri dobyvani nejvyssich pater z 95% ukoncuji hned po zahajeni, protoze spatna mapa. Po konci sezony je Blizzard zabanuje pro poruseni pravidel, ale oni si koupi na novou sezonu novou hru, novy aktualizovany botovaci program a takto jedou uz nekolik sezon po sobe.
Od brezna 2014 do hry nevysel zadny novy herni obsah s vyjimkou nove postavy Necromancera. A to je na mamuti firmu jako je Blizzard Entertainment zatracene malo. A Challenge rifty to vazne nevytrhnou. Protoze hrat nesmyslne poskladane buildy na urovni postav vytazenych z klobouku vazne bavit dlouhodobe nebude. Old school hraci se uz po par mesicich vratili k druhemu dilu nebo se rozprchli ke konkurencnim ARPG. Hru, ktera je dnes tak jednoducha, ze uz ani jednodussi byt nemuze, uz hraji bud jen decka, nebo ostatni ze setrvacnosti a protoze jde o Diablo 3 od Blizzardu. Mit hra jine jmeno, podle me by ji hrala tak petina soucasnych hracu. O jakemkoliv dalsim obsahovem pridavku s vyjimkou pripadnych novych postav (zrejme Assassin a Druid - inspirovano v Diablu 2) si muzou nechat hraci jen zdat. Blizzard, ktery uz dnes defakto neexistuje a funguje plne pod Activision se rozhodl jit cestou reskinovane cinske mobilni hry pod nazvem Diablo Immortal a poslednim z komunity old school hracu tak otevrene naplival do obliceje. Activision v minulosti umrtvili nekolik studii a Blizzard Entertainment mozna bude dalsi. Jeste, ze mame alternativy v podobe Path of Exile, Grim Dawn, Wolcen a nebo Diablo 2. A bez region locku.
Pro: grafika, ozvuceni, atmosfera single playeru, multiplayer s prateli
Proti: spatne zvoleny zpusob endgame, neustale zjednodusovani hry, autori pouze zvysuji udelovane poskozeni, nulova podpora moderu, zadny system trade jako v predeslem dilu, mrtva hra co se vyvoje tyce