Filmy s Budem Spencerem a Terencem Hillem zbožňuju. Westerny mi až tolik nesedí, ale na pětici Jdi na to, Dva poldové, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, Kdo najde přítele, najde poklad a Dvojníci nedám dopustit. Až na Dvojníky se ve Slaps And Beans nacházejí prvky ze všech zmíněných filmů a hlavní padouch je dokonce sám velký K dvojka (ve filmu Jdi na to K jednička), takže i přes mé počáteční obavy o kvalitu zpracování jsem se do hry pustil.

Zpočátku mi trochu dělalo problémy ovládání, ze kterého mě bolely ruce a bohužel nejde přenastavit. Pak jsem ale vyzkoušel tlačítka pro druhého hráče a náhle se mi hrálo daleko lépe. Mlácení, hlášky, střílení, pojídání fazolí, mlácení, minihry, závody, házení ovoce, mlácení, jízda autem, stealth postup, pití piva a už jsem zmiňoval mlácení?

I když je však hlavní náplní tohoto titulu především likvidace všemožných padouchů, za zmínku stojí i příběh, který je poslepovaný z řady původních scének a sem tam doplněný o něco navíc. Dost mě to překvapilo, ale vzniklý mišmaš funguje parádně a moje putování dávalo i smysl.

Nebyl bych to já, abych se nepokusil splnit všechny nápadité achievementy a nakonec se mi to povedlo. Původních pět hodin, které jsem potřeboval k dohrání se sice opakováním potřebných úrovní natáhlo na více jako osm, ale stálo to za to. Jediné, co mě občas brzdilo, byly bugy, které zapříčinily zaseknutí hlavních protagonistů na místě, což šlo vyřešit jen restartem daného levelu.

Bud Spencer & Terence Hill - Slaps And Beans není tou nejlepší herní adaptací, kterou jsem kdy hrál. Tou je a nejspíše i zůstane Třináctka. První příčka mezi mnou hodnocenými hrami čistě podle filmové předlohy však této mlátičce jednoznačně patří. Pokud jste fanoušky slavné italské dvojice, jistě se budete bavit tak, jako já, ale pro ostatní to nebude ani poloviční zážitek.