Online multiplayer si zahraji jen zřídka kdy. Však je to vidět i ze seznamu mnou hodnocených her, kde se mimo Counter-Strike nachází už jen tři další online tituly. Kdyby se CS 1.6 nenacházel spolu s Medal of Honor: Allied Assault a Return to Castle Wolfenstein na strojích v počítačové učebně mé střední školy, určitě bych jej doma nikdy nezapnul.

Se spolužáky to však byla jiná káva. Když vyprázdním virtuální zásobník do někoho, koho znám osobně, je to úplně jiný pocit, než přestřelka s no name hráči. Lépe se mi hrálo na straně teroristů, než za policajty, ale když už jsem musel být na straně zákona, volil jsem vždy příslušníka SAS s plynovou maskou přes obličej. U teroristů to většinou vyhrála organizace Arctic Avengers ze Švédska.

Ze zbraní jsem nejvíce využíval IDF Defender při hře za teroristy a Clarion 5.56 u policie. Někdy ale přišla řada i na odstřelovačky a ve výjimečných případech i na nože. Dobrou pomůckou se ukázal být neprůstřelný štít, který však měla k dispozici jen protiteroristická strana a jeho velká výhoda byla vykoupena tím, že jsem mohl střílet jen pistolí.

Na nějaký ten turnaj s kamarády je Counter-Strike, co se týče FPS, jednou z nejlepších voleb, mě ale daleko více vyhovoval multiplayer v Medal of Honor: Allied Assault, kde u některých map nevadí ani menší počet hráčů (třeba jen dva). CS navíc nemá žádnou kampaň pro jednoho hráče, takže sólisté si moc zábavy neužijí, i když lze hrát proti počítači.