Unmechanical je logická oddechovka, kde jsem hrála za malého robůtka, který si létá ve světě plného různých mechanických strojů. Většina z těchto strojů nefunguje tak, jak má, takže jsem musela vše opravovat nebo to obletět jinudy. Některé hádanky byly jednoduché a přišla jsem na ně, aniž bych musela moc přemýšlet. Pár jich ale bylo dost nelogických a chvíli mi trvalo, než jsem je rozlouskla.
Mechanický svět pro mě měl jednu nevýhodu a sice tu, že v dálce byly vidět létající předměty a robůtka mi občas obrazovka sama přiblížila nebo oddálila. Efekt je to sice pěkný, nicméně pro mě je to věc nepříjemná, protože se mi z toho dělalo nevolno. To je hlavní důvod, proč mi dohrání trvalo déle než měsíc. Musela jsem hrát maximálně po půl hodinkách, a i to byl výkon. Pravděpodobně z tohoto důvodu mě hra až tak nenadchla, i když měla pěkné momenty.
Grafika i zvuky se mi moc líbily, hudba je nenápadná, nevtíravá, což se zde hodí. Hra má dva konce, já si ovšem zahrála jen jeden a neprozradím který ;o)
Mechanický svět pro mě měl jednu nevýhodu a sice tu, že v dálce byly vidět létající předměty a robůtka mi občas obrazovka sama přiblížila nebo oddálila. Efekt je to sice pěkný, nicméně pro mě je to věc nepříjemná, protože se mi z toho dělalo nevolno. To je hlavní důvod, proč mi dohrání trvalo déle než měsíc. Musela jsem hrát maximálně po půl hodinkách, a i to byl výkon. Pravděpodobně z tohoto důvodu mě hra až tak nenadchla, i když měla pěkné momenty.
Grafika i zvuky se mi moc líbily, hudba je nenápadná, nevtíravá, což se zde hodí. Hra má dva konce, já si ovšem zahrála jen jeden a neprozradím který ;o)
Pro: grafika, hádanky, zvuky
Proti: hýbající se pozadí, někdy nelogické hádanky