Jetpac jsem nikdy moc nehrál. Na rozdíl od Manic Minera, kterého jsem na Spectru zapnul téměř pokaždé, mě Jetpac nikdy moc dlouho neudržel. Když jsem na hru narazil nyní a dokonce zjistil, že se v roce 1983 stala hrou roku, rozhodl jsem se to znovu vyzkoušet. V roli pilota firmy Acme Interstellar Transport Company sestavujete rakety a po natankování šesti palivovými články létáte z planety na planetu. Ve splnění úkolu vám ale vždy něco brání - meteorický déšť, mimozemské formy života a jiné podivnosti. Navštívíte celkem 16 planet a sestavíte 4 různé rakety. Obtížnost je dost nevyvážená. Některé planety jsou velice jednoduché, jiné zase šílené a doteď mě budí ze spaní, ale není to odstupňované. Například hned druhá planeta je mnohem těžší než čtvrtá...

Hratelnost je velice rychlá a je nutné svižně reagovat. Herní doba je při povedeném průchodu asi 45min. Ale těch pokusů než se to povede. Napoprvé jsem skončil na třetí planetě, čtvrtý pokus už mě dostal na pátou. Po mnoha hodinách tréningu se dostanu na konec asi ve třetině pokusů. Když jsem začínal, uvažoval jsem o překonání rekordu z zx-spectrum.cz, ale na to prostě nemám trpělivost nebo schopnosti. K dispozici je i režim pro dva hráče, kteří se střídají při ztrátě života. Mimo klasické kazety byl Jetpac vydán i na cartridge, což muselo být ve své době super - žádné zdlouhavé a chybové nahrávání. Krátce jsou koukal i na verzi pro BBC Micro, ale za moc nestojí. Jetpac mohu každopádně doporučit, je to zábavná a chytlavá hra.