Stalo se to v zimě 2004. Neměl jsem asi tři roky na čem hrát a na podzim toho roku jsem si koupil aspoň Celerona pětikilo s 16megovo grafikou a 128ičkou RAMkou za 3000 abych mohl hrát aspoň něco. Tak tedy v té zimě 2004 jsem chodil na večerní nádstavbu a stěžoval si kolegovi, že nemám co hrát. Tak mi teda něco půjčil. A mezi Driverem, Mafií apod. se ukrývala i tahle pecka. O nějakém Diablu jsem do té doby slyšel, ale vůbec jsem nevěděl o co se jedná. Bylo to na 4 cédéčka. Tak jsem to teda nainstaloval. Spustil jsem hru a mé oči upoutalo opravdu dobře udělané video. Vybral jsem si panáčka a ocitl se v nějaké vesnici. Tak jsem to zkoušel až jsem se s tím Palladinem dojel na asi 20 level. Bohužel zadání questů jsem anglicky rozuměl, ale v popiskách předmětů jsem se nevyznal vůbec. To se změnilo s příchodem češtiny na můj harddisk a já si začal hru náležitě užívat. Nainstaloval jsem si i datadisk LoD vybral Asassinku a dojel to s ní na level 99. Opravdu paráda. To objevování světa, který byl při každé nové hře jiný, detailní líbivá grafika a perfektní ozvučení. RPG systém je jednoduchý k pochopení a kouzla jsou vyvedená dobře. Stovky tisíc různých předmětů k sebrání. 5 herních postav, 7 s datadiskem. Zajímavé lokace. Nápadité úkoly. A videa. Ty jsou v téhle hře opravdu nádherné. U hry jsem strávil rok života a moc toho ani nelituju.
Cereálos • 39 let • bůh • Český Těšín (ČR - kraj Moravskoslezský)
Pro: Všechno.
Proti: Člověk u toho stráví fakt hodně času.