Tak dneska (včera) do třetice Lucasové a tentokrát konečně trefa do černého. Loom jsem si původně stáhl na zítřejší hraní, jenže když jsem četl o jeho jednoduchosti a krátkosti, rozhodl jsem se jen nakouknout než půjdu spát.
A za tři hodiny a něco bylo dohráno. A zatímco u předchozích her od Lucas Arts jsem návod nepustil z ruky, tady jsem se do něj podíval jen dvakrát a to ještě víceméně z lenosti. Loom je opravdu jednoduchá a krátká hra, což není vůbec na škodu, protože si to vynahrazuje vším ostatním.
Ano vím, že jsem hrál VGA verzi z roku 92, ale i tak je Loom pastva pro oči. Naprosto úžasná, magická, fantastická grafika, která ten podivný cizí svět přibližuje mnohem více, než by to zvládlo dnešní CGI. Třeba zelené skleněné město mi připomenulo zážitek při prvním shlédnutí Čaroděje ze země Oz. K tomu hraje krásná pohádková hudba, vše je namluvené, zkrátka tady se ten VGA port povedl parádně.
Pod tím vším se skrývá neméně parádní hratelnost. Hlavní hrdina tkadlec Bobbin nemá inventář, nesbírá předměty, nikde nic nekombinuje. Jeho jediným předmětem je magická hůl/píšťala, na které mu postupně přibývají tóny. Průzkumem jednotlivých postav, předmětů či lokací se pak učí nová kouzla, která se vždy skládají ze 4 tónů. Kouzla jsou to jednoduchá občas zdánlivě k ničemu (obarvení na zeleno) a hlavně jich většina jde použít i obráceně, na čemž je postaveno většina hádanek. Nejsou zde žádné naschvály, postupujete přímo dopředu bez většího vracení se a většinu času Vám bude jasné co dělat. A když ne, stačí se zamyslet.
A pak je tu příběh, největší deviza i zklamání celé hry. Nástřel světa je fantastický - cech Tkalců spravuje stav osudu (Loom) a tuší, že nejmladší z cechu Bobbin Threadbare přinese zkázu. Jeho nevlastní matka ho chrání a všichni skončí někde v podsvětí jako labutě (další stádium bytí). Bobbin bez informací se vydává do světa, poznává přísně cechovně rozdělenou společnost (sklenáři, kováři, pastevci) a také biskupa, který se chystá vypustit velké zlo. Díky pohádkové atmosféře pak šokuje, když někdo brutálně zařve, nebo svět chaosu. Nebo naopak občasný nepohádkový humor.
A právě v pozadí je důvod proč nakonec jen 80%. Hra je krátká a tak se o světě v podstatě nic extra nedovíme, celou dobu kloužeme po povrchu, hrdina se nikde dlouho nezdrží, nic v podstatě nevyřeší. A nakonec? Nakonec se proroctví vyplní, hrdina je tím, kdo nepřímo do světa přivede Chaos a když vidí že ho neporazí, tak zničí Stav, zničí předivo časoprostoru a jako labuť prchne do dalšího bytí. Chaos zůstává vládnout zničenému světu, což je konec na nasrání..
Zkrátka tady buď došly peníze, nebo naopak se čekalo na další díl, každopádně konec je pořádnou studenou sprchou k jinak skvělé hře.
A za tři hodiny a něco bylo dohráno. A zatímco u předchozích her od Lucas Arts jsem návod nepustil z ruky, tady jsem se do něj podíval jen dvakrát a to ještě víceméně z lenosti. Loom je opravdu jednoduchá a krátká hra, což není vůbec na škodu, protože si to vynahrazuje vším ostatním.
Ano vím, že jsem hrál VGA verzi z roku 92, ale i tak je Loom pastva pro oči. Naprosto úžasná, magická, fantastická grafika, která ten podivný cizí svět přibližuje mnohem více, než by to zvládlo dnešní CGI. Třeba zelené skleněné město mi připomenulo zážitek při prvním shlédnutí Čaroděje ze země Oz. K tomu hraje krásná pohádková hudba, vše je namluvené, zkrátka tady se ten VGA port povedl parádně.
Pod tím vším se skrývá neméně parádní hratelnost. Hlavní hrdina tkadlec Bobbin nemá inventář, nesbírá předměty, nikde nic nekombinuje. Jeho jediným předmětem je magická hůl/píšťala, na které mu postupně přibývají tóny. Průzkumem jednotlivých postav, předmětů či lokací se pak učí nová kouzla, která se vždy skládají ze 4 tónů. Kouzla jsou to jednoduchá občas zdánlivě k ničemu (obarvení na zeleno) a hlavně jich většina jde použít i obráceně, na čemž je postaveno většina hádanek. Nejsou zde žádné naschvály, postupujete přímo dopředu bez většího vracení se a většinu času Vám bude jasné co dělat. A když ne, stačí se zamyslet.
A pak je tu příběh, největší deviza i zklamání celé hry. Nástřel světa je fantastický - cech Tkalců spravuje stav osudu (Loom) a tuší, že nejmladší z cechu Bobbin Threadbare přinese zkázu. Jeho nevlastní matka ho chrání a všichni skončí někde v podsvětí jako labutě (další stádium bytí). Bobbin bez informací se vydává do světa, poznává přísně cechovně rozdělenou společnost (sklenáři, kováři, pastevci) a také biskupa, který se chystá vypustit velké zlo. Díky pohádkové atmosféře pak šokuje, když někdo brutálně zařve, nebo svět chaosu. Nebo naopak občasný nepohádkový humor.
A právě v pozadí je důvod proč nakonec jen 80%. Hra je krátká a tak se o světě v podstatě nic extra nedovíme, celou dobu kloužeme po povrchu, hrdina se nikde dlouho nezdrží, nic v podstatě nevyřeší. A nakonec? Nakonec se proroctví vyplní, hrdina je tím, kdo nepřímo do světa přivede Chaos a když vidí že ho neporazí, tak zničí Stav, zničí předivo časoprostoru a jako labuť prchne do dalšího bytí. Chaos zůstává vládnout zničenému světu, což je konec na nasrání..
Zkrátka tady buď došly peníze, nebo naopak se čekalo na další díl, každopádně konec je pořádnou studenou sprchou k jinak skvělé hře.
6 ženichů a 1 navíc
Pro: Na dobu vzniku nádherná grafika i hudba, originální hratelnost, logické a jednoduché, výborně nastřelený svět.
Proti: Docela krátké, o světě se moc nedovíme, konec je mizerný.