Herní výzva 2019 - 8. "Hrátky s časem": Dohraj hru, ve které má hráč možnost manipulovat s časem.
Popravdě, moc jsem od druhého dílu Maniac Mansion nečekal. Jednička mě příliš nechytla, humorné adventury moc nemusím, radši mám rád pořádný příběh.
Takže jsem byl nakonec docela příjemně překvapený. Sehnal jsem si remastered verzi z GOG, ale v rámci zachování hratelnosti přepnul na původní ovládání a grafiku. A byl překvapený, že na rok 1993 není grafika vůbec špatná. Lucas graficky utekl Sieřře v tom roce o parník (Larry 6, Police Quest 4 a třeba i Gabriel Knight). Grafika je karikovaná, komixová, nereálná, ale povedená a rozhodně ani dnes neurazí.
Příběhově to taky není na humornou adventuru špatné. Jeden ze sidekicků z jedničky Bernard spolu s ošklivkou Laverne a vyžraným rockerem Hogiem nevědomky osvobodí fialové chapadlo (to zlé) z jedničky. To se rozhodne ovládnout svět. Aby tomu zabránil, rozhodne se šílený (ale už ne zlý) vědec Fred Edison je poslat do minulosti, ale něco se zvrtne.
A tak se Hogie ocitá v 18. století, kde otcové zakladatelé zkouší napsat ústavu a Ben Franklin dokazuje elektřinu a jeho úkolem je co nejméně ovlivnit historii a získat baterii pro nabití stroje času. Laverne je zas v 22. století, kde chapadla ovládla svět, lidi chovají jako mazlíčky a musí získat přestrojení a dostat se do laborky. A na Bernarda zbývá v současnosti nejtěžší úkol - sehnat dva miliony na koupi pravého diamantu a zprovoznění stroje času.
Stejně jako v prvním díle jsme celou dobu v domě, ale layout je notně zjednodušený. Stejně zjednodušený je i celý Scumm systém, příkazů je méně a většinou se vybere ten správný. A celé je to tak akorát obtížné. Předmětů, aktivních míst i lokací není zas tolik, abyste byli zahlcení. Kombinace jsou šílené, ale většinou zhruba tušíte co udělat a poctivým zkoušením kombinací se dá na všechno přijít, nebo se aspoň dobrat vtipných hlášek. Často stačí poslouchat, co Vám kdo říká, nebo zapojit svoji vlastní škodolibost (hrátky s křečkem). Nikdo Vás do ničeho netlačí, lokální úkoly můžete řešit tak jak Vás napadne.
Ale nebudu lhát, návod jsem použít musel. Obtížnost spočívá v tom, že předměty si můžete (a musíte) posílat časovými kadibudkami nebo i v tom, že co uděláte v minulosti ovlivní budoucnost. A na některé šílenosti jsem fakt nepřišel.
Každopádně ač příběhově nejde o nic převratného, bavilo mě to hrát, bavil mě odlehčený humor, pár odkazů na jiné díla od Lucasů, grafika i škodolibé řešení problémů. Konec kuželky, rozdělení trojice, vlajka nemá chybu, takže za mě slušných 80%.
Popravdě, moc jsem od druhého dílu Maniac Mansion nečekal. Jednička mě příliš nechytla, humorné adventury moc nemusím, radši mám rád pořádný příběh.
Takže jsem byl nakonec docela příjemně překvapený. Sehnal jsem si remastered verzi z GOG, ale v rámci zachování hratelnosti přepnul na původní ovládání a grafiku. A byl překvapený, že na rok 1993 není grafika vůbec špatná. Lucas graficky utekl Sieřře v tom roce o parník (Larry 6, Police Quest 4 a třeba i Gabriel Knight). Grafika je karikovaná, komixová, nereálná, ale povedená a rozhodně ani dnes neurazí.
Příběhově to taky není na humornou adventuru špatné. Jeden ze sidekicků z jedničky Bernard spolu s ošklivkou Laverne a vyžraným rockerem Hogiem nevědomky osvobodí fialové chapadlo (to zlé) z jedničky. To se rozhodne ovládnout svět. Aby tomu zabránil, rozhodne se šílený (ale už ne zlý) vědec Fred Edison je poslat do minulosti, ale něco se zvrtne.
A tak se Hogie ocitá v 18. století, kde otcové zakladatelé zkouší napsat ústavu a Ben Franklin dokazuje elektřinu a jeho úkolem je co nejméně ovlivnit historii a získat baterii pro nabití stroje času. Laverne je zas v 22. století, kde chapadla ovládla svět, lidi chovají jako mazlíčky a musí získat přestrojení a dostat se do laborky. A na Bernarda zbývá v současnosti nejtěžší úkol - sehnat dva miliony na koupi pravého diamantu a zprovoznění stroje času.
Stejně jako v prvním díle jsme celou dobu v domě, ale layout je notně zjednodušený. Stejně zjednodušený je i celý Scumm systém, příkazů je méně a většinou se vybere ten správný. A celé je to tak akorát obtížné. Předmětů, aktivních míst i lokací není zas tolik, abyste byli zahlcení. Kombinace jsou šílené, ale většinou zhruba tušíte co udělat a poctivým zkoušením kombinací se dá na všechno přijít, nebo se aspoň dobrat vtipných hlášek. Často stačí poslouchat, co Vám kdo říká, nebo zapojit svoji vlastní škodolibost (hrátky s křečkem). Nikdo Vás do ničeho netlačí, lokální úkoly můžete řešit tak jak Vás napadne.
Ale nebudu lhát, návod jsem použít musel. Obtížnost spočívá v tom, že předměty si můžete (a musíte) posílat časovými kadibudkami nebo i v tom, že co uděláte v minulosti ovlivní budoucnost. A na některé šílenosti jsem fakt nepřišel.
Každopádně ač příběhově nejde o nic převratného, bavilo mě to hrát, bavil mě odlehčený humor, pár odkazů na jiné díla od Lucasů, grafika i škodolibé řešení problémů. Konec kuželky, rozdělení trojice, vlajka nemá chybu, takže za mě slušných 80%.
Pro: Stylová karikovaná grafika, ulítlý příběh i humor, férová a pohodová hratelnost, hrátky s časem.
Proti: Na některé kombinace sami nepřijdete.