Discworld neboli Úžasná Zeměplocha, vycházející z knih Terryho Pratchetta je adventura, která neskutečně klame tělem. Je to hra neskutečně příjemná, pohodová, pěkná, ale ďábelsky obtížná.

Přiznám se, že jsem žádný díl Zeměplochy nikdy nečetl, ale od různých zdrojů zhruba vím jak funguje svět, kdo je to Smrť, zavazadlo, Mrakoplaš, kde leží Stínov či Neviditelná univerzita a jak fungují draci. Tvůrci vás hodí rovnou do tohoto světa, ale nikam nespěchají, pomocí obsáhlých rozhovorů vám představí všechny podstatné charaktery i lokace a pokud si myslí, že je něco nejasného, objeví se postavička učitele u tabule a vše vám vysvětlí.

Hlavním hrdinou je naprostý nýmand Mrakoplaš, čaroděj který neumí pořádně kouzlit a jako nejvíce postradatelný je vybrán, aby našel předměty pro dračí detektor. V nejstarším a největším městě Ankh-Morporku se totiž objevil drak, kterého přivolalo tajemné bratrstvo a je potřeba se ho zbavit. Ve čtyřech kapitolách tak vždy plníte určité úkoly - nejprve sestavujete detektor, v druhé kapitole odhalujete pomocí zlatých předmětů členy bratrstva, ve třetí sbíráte věci proto aby Mrakoplaš mohl být hrdinou a v poslední Vás čeká střetnutí s drakem (které dopadne úplně jinak než by člověk čekal). Je to jednoduchý příběh, ale tvůrci ho ozvláštnili pár zvraty, dočkáte si cestování časem a vůbec to příjemně odsýpá.

Hlavním plusem hry je totiž humor. Dialogy s naprosto každou postavou jsou vtipné, ulítlé, plné narážek, urážek, dvojsmyslů, nechybí animační humor, dva úžasné running joky (monkey a did you get the number of that donkey cart?) a jedna parodie (Indiana Jones). Samotný Mrakoplaš je loser a totální lempl, půlka lidí se mu vysmívá kvůli ženským šatům (čarodějná róba), ta druhá mu rovnou jednu vrazí. Mimochodem podoba Mrakplaše se Simonem Sorcererem je až zarážející (až na ty vousy).

Čímž se dostávám ke grafice - ta je pohádkově nakreslená, plná barev a naprosto skvěle vykreslující svět Zeměplochy. Není to úplně technická špička jako třeba Legend, ale kouká se na to bez problémů. Dabing hlavního hrdiny pak obstaral Monty Python Eric Iddle, čili i zvuková stránka je bez problémů. K tomu není problém zapnout titulky, zkrátka technicky je to na 100%.

Kromě báječného příběhu, humoru a technické stránky je to odladěné i herně. Všechny lokace jsou na přehledné a krásné mapě, veškeré předměty se hlásí, vše se ovládá jedním kurzorem (levé tlačítko použít, pravé podívat) a hra se chová férově. K dispozici máte cestovní truhlu Zavazadlo, která se chová jako pes, občas jako vraždící bestie, ale jinak je to věrný chodící inventář.

Proč teda nakonec jen 80%? Protože je to příšerně ale příšerně těžké. Poté co se dostanete z univerzity, máte k dispozici celé město, každá lokace má spoustu aktivních míst, jsou tu desítky postav a inventář se plní desítkami předmětů. Těsně před koncem jsem jich měl asi 45!!! Úkoly jsou občas naprosto šíleně nelogické a poté co se asi po 150té podíváte do návodu většinou jen nevěřícně zakroutíte hlavou. Díky přehršli všeho není šance na obvyklé zkoušení všeho na všechno. Hra obsahuje naprosto každý možný mindfuck - nechybí pixelhunting naprosto neviditelných předmětů (nůžky u holiče, magická kniha v knihovně, klíč u oběti), předměty se objevují kde předtím nebyly, lokace se mění každou kapitolou stejně jako rozmístění postav. Občas je nutno něco použít v inventáři, občas na hrdinu, jednou i na truhlu. Nechybí rychlé akce, změna něčeho ihned po odchodu atd..

Dohrát tohle bez návodu jsem zkoušel několik dní a po půlce to vzdal. Nicméně i přes šílenou obtížnost jsem se celou dobu báječně bavil a o to jde především.