Hodnotím všechny epizody.
Velký potenciál, který ale bohužel vyšuměl do prázdna. Jedná se o další z těch her, kde chodíte sem a tam, vedete rozhovory a snažíte se nasměrovat příběh směrem, který vám vyhovuje. První dvě epizody mě zaujaly – jak svým goticko-hororovým alternativně-historickým příběhem, tak i herní mechanikou, kdy zlepšujete dovednost hlavní postavy vést hovor tím správným směrem a vypátrat tak, co se kolem vás vlastně děje.
Bohužel v dalších epizodách to pak už šlo z kopce a negativa hry pro mě pomalu ale jistě začaly vyhrávat nad pozitivy. Začala jsem si všímat místy slabého scénáře příběhu (trapná zápletka s dvojčaty, pokulhávající koncept démonů, super nudné pasáže typu seřaď postavičky podle toho, jaký na sebe mají vliv, klišé odhalení jako já jsem tvůj tatínek, tohle je tvůj strýček no a tady ta paní to je babička tvého nevlastního synovce …) a řekla bych až tristního dabingu (proč na vás Napoleon mluví s komicky francouzským přízvukem, když je vaše postava také Francouz a přitom mluví jako rodilý Američan?). Proč se nejdřív bratříčkujete s utajenou dcerou prezidenta Adamse a pak na ní příběh zcela zapomene? Proč celou dobu hledáte maminku a když ji najdete, je to takové hm, vlastně mě zajímá něco jiného? K čemu je vám schopnost konverzovat deseti různými způsoby, když najednou můžete číst myšlenky nebo hůř, danou oběť rovnou posednout a přinutit jí udělat, co chcete? Zkrátka - hra dle mého dojela právě na svou epizodičnost: kdyby byly jednotlivé díly trochu vyváženější a příběh podaný rovnoměrněji, mohlo to být lepší.
Velký potenciál, který ale bohužel vyšuměl do prázdna. Jedná se o další z těch her, kde chodíte sem a tam, vedete rozhovory a snažíte se nasměrovat příběh směrem, který vám vyhovuje. První dvě epizody mě zaujaly – jak svým goticko-hororovým alternativně-historickým příběhem, tak i herní mechanikou, kdy zlepšujete dovednost hlavní postavy vést hovor tím správným směrem a vypátrat tak, co se kolem vás vlastně děje.
Bohužel v dalších epizodách to pak už šlo z kopce a negativa hry pro mě pomalu ale jistě začaly vyhrávat nad pozitivy. Začala jsem si všímat místy slabého scénáře příběhu (trapná zápletka s dvojčaty, pokulhávající koncept démonů, super nudné pasáže typu seřaď postavičky podle toho, jaký na sebe mají vliv, klišé odhalení jako já jsem tvůj tatínek, tohle je tvůj strýček no a tady ta paní to je babička tvého nevlastního synovce …) a řekla bych až tristního dabingu (proč na vás Napoleon mluví s komicky francouzským přízvukem, když je vaše postava také Francouz a přitom mluví jako rodilý Američan?). Proč se nejdřív bratříčkujete s utajenou dcerou prezidenta Adamse a pak na ní příběh zcela zapomene? Proč celou dobu hledáte maminku a když ji najdete, je to takové hm, vlastně mě zajímá něco jiného? K čemu je vám schopnost konverzovat deseti různými způsoby, když najednou můžete číst myšlenky nebo hůř, danou oběť rovnou posednout a přinutit jí udělat, co chcete? Zkrátka - hra dle mého dojela právě na svou epizodičnost: kdyby byly jednotlivé díly trochu vyváženější a příběh podaný rovnoměrněji, mohlo to být lepší.
Pro: slibný začátek
Proti: nečekaně špatné poslední dvě epizody