Letos jsou zase šílený vedra, co? Až člověk musí té fešandě Laře závidět pokaždé, když se začne klepat zimou a drkotat zuby. Klikařka jedna britská.

V první řadě musím říct, že jsem velice potěšený výběrem příběhového prostředí. Od tropického Japonska je mrazivá Sibiř vítanou změnou, díky které hra nepůsobí jako nějaký retardovaný bratříček dílu předešlého. I samotná Lara se dočkala po fyzické stránce určitých změn - její tvář už nepůsobí dojmem supermodelky, která se rozhodla LARPovat, plus opravdu nevím, jaký šampón používá, ale ať už je jakýkoliv, chci ho taky. Jinak je to ona stejná vykoukaná idealistka a sympaťačka z dílu předešlého, za kterou ale bylo radost hrát. Ovšem přiznám se, že jsem jí párkrát řekl, aby držela hubu, když furt dokola opakovala jednu větu o tom, co by měla udělat, když jsem přemýšlel nad vyřešením nějakého toho puzzlu.

Hlavní příběh je vcelku fajn, ovšem nemůžu říct, že by mě vyloženě ohromil. V podstatě opakuje stejnou formuli předešlých her, tudíž na něm člověk nenajde nic překvapujícího či ohromujícího. Odvyprávěný je ale hezky. Líbili se mi i hlavní padouši, přičemž pro jednoho z nich jsem měl i určité pochopení, což když se u hráče povede, je to pro onoho záporáka velikánské plus. A celkově - střílet přívržence zlé iluminátské organizace je mnohem uspokojivější, než jen nějaké poblázněné kultisty. Co se soubojů týče, drží si furt parádní kvalitu. Headshotoval jsem jak blázen, nejen díky dodatečným zkušenostem, ale i protože to je jedna z nejuspokojivějších věcí celé hry. Hádanky byly taky docela fajn, ovšem opět jich bylo málo. Celkově mi vlastně přijde, že tahle série na ně dlabe. Nejvíc jich hráč najde v oněch optional tombs, kde s nimi byla sranda, ovšem příště bych ocenil, kdyby je tvůrci implementovali víc do hlavního příběhu. Samotný vzhled lokací je překrásný, plus téměř každé místo má své jedinečné kouzlo, s čímž souvisí i dobrá rozmanitost prostředí. Nejvíc mi v hlavě utkvěla lokace Soviet Installation. A to kvůli hudbě. Právě tam totiž bubny indikují, jak blízko se od nepřátel Lara nachází. A když se jednou rozjely na plné pecky, opravdu mě to vyděsilo. Debilní vlci.... Za sebe taktéž velice oceňuji ten fakt, že se tvůrci nebáli ze Sovětů dělat pěkný svině. Challenge, kdy jsem měl spálit veškeré jejich vlajky a plakáty, jsem plnil s velkým potěšením.

Hrozně mi ale lezly na nervy ty kecy z veškerých deníků, starodávných textů, atd. Chápu, že se to určitým způsobem snažilo rozšířit informace o příběhu, historii daného místa a tak podobně, ale mě to absolutně nebavilo. Občasné výjimky byly nahrávky od postav, které Lara zná, ale jinak to bylo úmorné tlachání, které jsem po určité době úplně přestal vnímat. Mezi další zápory řadím zmíněný nedostatečný počet složitějších puzzlů a hádanek. Hrome, Crystal Dynamics. Dyť jsi to uměl! Přece si nemyslíš, že fanoušci Tomb Raidera neradi přemýšlí! A závěr poněkud odfláknutý.

Ve výsledku ale velice obstojné pokračování, plus samotný závěr má opět kulervoucí akci, která se dá popsat pouze slovem epic. Jsem velice zvědavý, jak bude tahle trilogie ukončena v následujícím díle. Každopádně se moc těším. Však se neboj, Laro, dotáhneme to spolu do konce, holka.
A chci ten šampón!