Čas od času je potřeba změnit na čas žánr a já si tak od adventur odkočil ke strategii. Nejsem žádný stratég a nikdy jsem nebyl, ale hry jako UFO, Duna, Warcraft, Command and Conquer a Heroes patřily k 90. létům a konkrétně k Heroes se vracím vždy rád.

Co je pro tuhle sérii typické? Kouzelná, malebná pohádková grafika, putování po mapě, vypiplané taktické souboje, budování měst, doly. Ano je tu i příběh, ale pokud si ho nevšimnete o nic moc nepřijdete. V podstatě si vybíráte ze 4 bojovníků (čarodějka, temný čaroděj, barbar a rytíř) kteří soupeří o zemi Enroth. Dle wiki rytíř Ironfist má kanonicky vyhrát, takže jsem hrál za něj. Celý příběh nemá ani intro (jen rozanimovanou titulní obrazovku) a na konci Vás asi v deseti sekundové scéně přijme král.

Podstatná je hratelnost. Tady dostanete hrdinu, jeden nedostavěný hrad, pár jednotek a okolí k průzkumu. V hradě můžete stavět - 4 úrovně magické věže pro bojová i nebojová kouzla, pár podpůrných budov a především 6 různých druhů kasáren (první už je vždy postavená) pro bojovné jednotky. Ty jsou rozličné - některé umí střílet, což je fajn, některé létají což je také fajn, některé chodí a útočí na blízko a jsou pomalé jak sviňa, což fajn není. Hlavně proto, že většina těchto pomalých jednotek se soustředí právě v rytířově armádě.

Jakmile utratíte základní kapitál, vybudujete jakžtakž obranu, vydáte se do světa. V každém tahu máte určitý počet kroků kam dojedete a můžete zkoumat - tady se dá obsadit důl (je jich 7 druhů), tady porazíme pár neutrálních potvor, tady se k nám někdo přidá, nebo nám nabídne artefakt. Artefakty zvyšují jednu ze 4 základních vlastností hrdiny (attack, defense, knowledge a spell power), nebo třeba přidávají štěstí, morálku (což se hodí v boji pro dvojitý či silnější útok) či zlepšují dojezd postavy.

Když dojde k boji, je to taktická paráda. Na mapě vidíte jednotlivé jednotky, každá perfektně naanimovaná se svým specifickým útokem a musíte přemýšlet co na koho platí (většinou ovšem hrubá síla platí na všechny). Soupeři se většinou zaměřují na střílející postavy, takže to bohužel u rytíře věčně odnášel už tak slabý lučištník. Pokud se boj nevyvíjí dobře, můžete se vzdát a v hospodě hrdinu naverbovat znovu.

Tohle všechno - výstavba, průzkum, boje, dobývání měst je naprosto super a baví mě to i po letech. I když se dá říct, že až druhý díl přinesl spoustu nového a zajímavého - upgrady jednotek atd a doladil hratelnost k dokonalosti.

Můj problém se hrou je ale čistě subjektivní. Nejsem stratég. Vím že bych měl obsadit x měst, vybudovat tam armády s dalšími hrdiny, dělat různé rush attacky, ale prostě to neumím. Takže se zuby nehty prvních pár misí držím a pak to probíhá stylem, že zoufale odvracím útoky dalších a další nepřátelských hrdinů, kteří mě padají do zad, obsazují dávno dobyté hrady, města a doly. A tak nakonec většinou přijdou na řadu nějaké cheaty a černí draci (to hlavně ve dvojce).

Geniální hrou je až druhý díl, ale jednička přináší základy na které dvojka stavěla a pořád má něco do sebe.