Druhý díl Heroes byla ta pravá nostalgie z dětství. Je to jedna z mála her, pokud nepočítám staré NES a arkády, které jsme hráli spolu s bráchou a jedna partie se klidně vyrovnala Dostihám a Sázkám.

Druhý díl nabízí prakticky totéž co jednička. Princip bojů, budování města, obsazování dolů, sbírání artefaktů, průzkumu mapy se nezměnil, nezměnila se příliš ani grafika. Jediný rozdílem jsou samotné boje, kde jednotlivé potvory vypadají menší a méně pohádkověji.

Ani ve dvojce nehraje příliš velkou roli příběh - tentokrát tu máme dva syny rytíře Ironfista, kteří soupeří o trůn. Hodný Roland a zlý Archibald, přičemž každý z nich preferuje určité jednotky. Oceňuji že tvůrci vytvořili jakousi kampaň pro oba, kde si dvakrát vyberete misi, jednou zda chcete splnit nepovinný level a jednou můžete i zradit. Jinak jsou si obě kampaně podobné jak vejce vejci. Na mulimediální pozlátko se opět nehraje, předěly mezi misemi doprovází rozanimované obrázky, podobně vidíte zhruba v desetisekundových animacích i konce (kanonický je ten Rolandův).

Co se tedy změnilo? Drobnosti, které dolaďují hru k dokonalosti. Ve městě můžete stavět spoustu nových budov (opevnění, příkop, podpůrné stavby), většina ze 6 jednotek má nějaký upgrade a moc krásně ta výstavba vypadá. Přibyli dva noví hrdinové (světlý čaroděj a nekromant), kteří mají specifické jednotky. Nekromant se svými zombie, upíry, mumiemi a kostlivci byl v dětství jasná volba, ale díky pomalému pohybu postav se za něj moc hrát nedá, oblíbil jsem si spíše čarodějku (dvě střílecí a dvě létající jednotky).

Úpravu získaly i vlastnosti - kromě těch základních získáváte díky levelování i sekundurání jako například lukostřelbu, rychlejší pohyb, lepší navigaci, štěstí. Každá vlastnost má 3 úrovně a některé jako například Logistica a Pathfinding jsou nezbytné pro trošku normální pohyb hrdiny. Bohužel jejich získávání je náhodné. A konečně přibylo spousta nových artefaktů, který přidávají nejen body k základním vlastnostem, ale i různé specifické výhody.

Co druhý Heroes dělí od dokonalé hry je obtížnost, která je naprosto šílená. Zhruba od půlky kampaně začnou soupeři posílat desítky hrdiny, které Vám v nestřežené chvíli obsadí město a pokud ho máte hlídané a máte mega armádu, ze všech stran Vám obsazují doly. Peněz je málo a tak máte v budově jednotky, ale nemáte je za co koupit. A i když se vše daří tak narazíte na soupeře, který má 10* větší sílu a můžete se jít klouzat.

Takže jsem nakonec byl nucen vzpomenout na nezapomenutelný cheat na černé draky (32167, něco jako IDDQD), se kterým se obtížnost proti evidentně cheatujícímu počítači trošku vyrovná. I tak byly poslední kola obou kampaní peklem. Přiznávám tady narovinu, že ani první ani druhý díl, jsem snad v životě bez cheatů nedohrál, protože to není zkrátka v mých silách (narozdíl od realtimovek). Každopádně i přes obtížnost jsou druzí Heroesy nezpochybnitelnou legendou.