Bulánků jsem se kdysi nahrál opravdu dost. Nejlepší je samozřejmě multiplayer, ale jako v jedné z mála her tohoto typu, je střílení polštářů zábavné i v jednom, zvláště potom, co byl přidán nový level Exitus s rodícími se nepřáteli.

Celkem hra obsahuje šest úrovní a každá z nich je něčím specifická. Na dobrou noc je na louce a dá se zde zabít zajíček nebo ptáček, Vybíjená má dva rohy diskotéky velmi tmavé, a tak se tam dají nenápadně uložit miny, v Noční směně trubky změní směr střely, v Malárii se dá schovat za stromy, V zajetí 8-bitu jsou teleporty a zelený zabiják no a výjimečný Exitus jsem již zmiňoval.

Zbraní je celkem pět, a to pistole, brokovnice, samopal, raketomet a miny. Pro tuto hru je to absolutně dostačující počet a já měl nejradši brokovnici, před kterou se dalo krýt opravdu špatně. Nedávno jsem Bulánky zkoušel znovu a zjistil jsem, že přibyly bonusy, ve formě štítu (ochrana před střelbou), přesýpacích hodin (čas navíc) a oka (neviditelnost).

Bulánci jsou bezesporu zajímavým titulem, který sice sem tam má nějakou tu chybku, jako je třeba narození se na mině nebo nemožnost přenastavit ovládání, ale pro mě je to i tak hned po Dispečerovi druhá nejlepší hra od Sleepteam Labs, svou zábavností daleko převyšující prvního Poldu. Skvělá hudba a vtipně podaná historie Bulánků je také plusem, který u freeware titulů není samozřejmostí.