HODNOCENÍ HRY PRO JEDNOHO HRÁČE
Před měsícem jsem objevil kouzlo Origin Access a momentálně ho využívám k pokoření singleplayerových kampaní primárně multiplayerových her, které bych si jinak nekoupil.
Battlefield 1 je vyprávěn v rámci tzv. War Stories, minipříběhů, které se sice nestaly, ale mohly se stát.
Bitva u Cambrai, do které budete vrženi hned zkraje, platí za jednu z prvních, ve které Britové nasadili tanky – plechové šunty, kterých se skopčáci báli jak čerti kříže. Rozbombardovaná scenérie na mě zapůsobila tak silně, že jsem hned v nastavení začal hledat, jak vypnout HUD. Ten vypnout lze, hra na to ale bohužel není připravena a rychle se v ní ztratíte.
V druhém, také ještě celkem povedeném, scénáři dostanete příležitost sestřelit si svého rudého barona v letecké bitvě nad Londýnem. Další dva příběhy, už o poznání slabší, se odehrávají na pevnině a vyjeví se zde asi největší slabina hry, kterou je katastrofální umělá inteligence: nepřátelé nabíhající před vaše mířidla, nepřátelé, kteří předstírají, že vás nevidí, nepřátelé, kterým je všechno jedno a prostě někam běží.
V poslední kapitole jsem se zoufale bavil svou marnou snahou trefit z koňského hřbetu protivníky šavlí. Nakonec jsem je prostě přejížděl.
Hra po slibném rozjezdu velmi záhy vystřílí munici a začne chtě nechtě nudit. Bídná umělá inteligence kazí zážitek ze hry a co si budeme povídat, zapomenutelné, patosem nasáklé instastories tomu zrovna dvakrát nepomáhají.
Před měsícem jsem objevil kouzlo Origin Access a momentálně ho využívám k pokoření singleplayerových kampaní primárně multiplayerových her, které bych si jinak nekoupil.
Battlefield 1 je vyprávěn v rámci tzv. War Stories, minipříběhů, které se sice nestaly, ale mohly se stát.
Bitva u Cambrai, do které budete vrženi hned zkraje, platí za jednu z prvních, ve které Britové nasadili tanky – plechové šunty, kterých se skopčáci báli jak čerti kříže. Rozbombardovaná scenérie na mě zapůsobila tak silně, že jsem hned v nastavení začal hledat, jak vypnout HUD. Ten vypnout lze, hra na to ale bohužel není připravena a rychle se v ní ztratíte.
V druhém, také ještě celkem povedeném, scénáři dostanete příležitost sestřelit si svého rudého barona v letecké bitvě nad Londýnem. Další dva příběhy, už o poznání slabší, se odehrávají na pevnině a vyjeví se zde asi největší slabina hry, kterou je katastrofální umělá inteligence: nepřátelé nabíhající před vaše mířidla, nepřátelé, kteří předstírají, že vás nevidí, nepřátelé, kterým je všechno jedno a prostě někam běží.
V poslední kapitole jsem se zoufale bavil svou marnou snahou trefit z koňského hřbetu protivníky šavlí. Nakonec jsem je prostě přejížděl.
Hra po slibném rozjezdu velmi záhy vystřílí munici a začne chtě nechtě nudit. Bídná umělá inteligence kazí zážitek ze hry a co si budeme povídat, zapomenutelné, patosem nasáklé instastories tomu zrovna dvakrát nepomáhají.
