SPOILERY!!!
No, na tohle jsem se hodně těšil. O to víc to bolí. A nebolí to jen za mě, ale celkově za tuhle značku. Ta si totiž anální znásilnění nezasloužila ani omylem. Pojďme si ale onu penetraci trochu rozebrat. Už na začátku zjistíte, že je něco jinak. A to v podobě nesnesitelného "humoru" dvojčat. Haha, mám kus mozku v hubě. No úplně mě to zlomilo v pase. Ale ne smíchy. To jsem poprvé hledal pod stolem kýbl, abych si nezeblil svůj vypiplaný pc koutek. První várka je venku. Jedeme dál. V momentě, kdy se plnohodnotně projeví levely a bullet sponge, nepěkně stoupá tlak v trubkách. V těch mých. Odchod do kuchyně pro další prášek na tlak, byť jsem si jeden ráno bral. Jedeme dál. Následuje několik cut scén, při kterých chci spáchat sebevraždu, ačkoliv jsem víceméně vyrovnaný člověk. Sestry jsou na kopačku. Jediný vysvětlení, proč hledají Blažka je, že si uvědomil, co to stvořil za kozy a šel si prostě pro cigára. Jedeme dál. Ocitáme se v pařížských katakombách. Moc pěkně udělaný, říkám si. No, třeba nebude ve finále tak zle. Moc pěkná lodička, už se těším, až se v ní projedu do další části hry. Neprojedeš, Korbi.
Katakomby jsou pro tebe víceméně konečná. Následují dokola, dokola, dokola, dokola, dokola, dokola a dokola ty samý mapy s různými sidequesty. Lámu se v pase podruhé a další várka letí ven. Jedeme dál. Kýbl už je napůl plný. Pesimista by řekl, že napůl prázdný. Plný pesimismu jsem ale já a o pár trapných sidů dál to už vyloženě vidim blbě. Stále ale doufám, že se podívám i do nějakých zajímavějších lokací než do katakomb a těch pár map, které jsem proběhl už tolikrát, že v nich znám každou uličku. Marně. Byť na level designu je bez debat znát skvělá práce Arkane Studia, to samé pořád dokola je holt to samé pořád dokola. Vrcholem všeho je vybití haly při dobývání věže včetně biiig robota, následné projití dveřmi, sebrání pár číčovin a při návratu zpět opět ti samí nepřátelé včetně biiig robota. A to během asi, nekecám, pěti minut. Lovím kýbl potřetí. Jedeme dál.
Dobývání věží jako takových je ale zase na druhou stranu zábavné, adekvátně náročné a v kooperaci jsme se s kámošem vzájemně psychicky drželi, abysme se nesešli v Bohnicích, v tom horším případě v Havlíčkově Brodě. Jenže, když už přišlo něco ok v podobě věží, musí se to zákonitě ihned posrat. Přišly cut scény ve výtazích. Teorie o Blažkových cigaretách sílí. To se nedá popsat, to se musí vidět na vlastní oči. A z těch krvácet. Lovím kýbl naposledy. Přetéká přes okraj. Hra dále nabízí ještě několik side questů, ale cut mě posunul dál. Do finální bitvy. Už nemám sílu, chuť natož odhodlání jet nic bokem a jdu na finálního. Konec. Opatrně nesu kýbl vylít do hajzlu, a kdybych měl krabicovou verzi, přihodím i ji. Nějakým způsobem bych ji tam nacpal, to mi věřte.
No, na tohle jsem se hodně těšil. O to víc to bolí. A nebolí to jen za mě, ale celkově za tuhle značku. Ta si totiž anální znásilnění nezasloužila ani omylem. Pojďme si ale onu penetraci trochu rozebrat. Už na začátku zjistíte, že je něco jinak. A to v podobě nesnesitelného "humoru" dvojčat. Haha, mám kus mozku v hubě. No úplně mě to zlomilo v pase. Ale ne smíchy. To jsem poprvé hledal pod stolem kýbl, abych si nezeblil svůj vypiplaný pc koutek. První várka je venku. Jedeme dál. V momentě, kdy se plnohodnotně projeví levely a bullet sponge, nepěkně stoupá tlak v trubkách. V těch mých. Odchod do kuchyně pro další prášek na tlak, byť jsem si jeden ráno bral. Jedeme dál. Následuje několik cut scén, při kterých chci spáchat sebevraždu, ačkoliv jsem víceméně vyrovnaný člověk. Sestry jsou na kopačku. Jediný vysvětlení, proč hledají Blažka je, že si uvědomil, co to stvořil za kozy a šel si prostě pro cigára. Jedeme dál. Ocitáme se v pařížských katakombách. Moc pěkně udělaný, říkám si. No, třeba nebude ve finále tak zle. Moc pěkná lodička, už se těším, až se v ní projedu do další části hry. Neprojedeš, Korbi.
Katakomby jsou pro tebe víceméně konečná. Následují dokola, dokola, dokola, dokola, dokola, dokola a dokola ty samý mapy s různými sidequesty. Lámu se v pase podruhé a další várka letí ven. Jedeme dál. Kýbl už je napůl plný. Pesimista by řekl, že napůl prázdný. Plný pesimismu jsem ale já a o pár trapných sidů dál to už vyloženě vidim blbě. Stále ale doufám, že se podívám i do nějakých zajímavějších lokací než do katakomb a těch pár map, které jsem proběhl už tolikrát, že v nich znám každou uličku. Marně. Byť na level designu je bez debat znát skvělá práce Arkane Studia, to samé pořád dokola je holt to samé pořád dokola. Vrcholem všeho je vybití haly při dobývání věže včetně biiig robota, následné projití dveřmi, sebrání pár číčovin a při návratu zpět opět ti samí nepřátelé včetně biiig robota. A to během asi, nekecám, pěti minut. Lovím kýbl potřetí. Jedeme dál.
Dobývání věží jako takových je ale zase na druhou stranu zábavné, adekvátně náročné a v kooperaci jsme se s kámošem vzájemně psychicky drželi, abysme se nesešli v Bohnicích, v tom horším případě v Havlíčkově Brodě. Jenže, když už přišlo něco ok v podobě věží, musí se to zákonitě ihned posrat. Přišly cut scény ve výtazích. Teorie o Blažkových cigaretách sílí. To se nedá popsat, to se musí vidět na vlastní oči. A z těch krvácet. Lovím kýbl naposledy. Přetéká přes okraj. Hra dále nabízí ještě několik side questů, ale cut mě posunul dál. Do finální bitvy. Už nemám sílu, chuť natož odhodlání jet nic bokem a jdu na finálního. Konec. Opatrně nesu kýbl vylít do hajzlu, a kdybych měl krabicovou verzi, přihodím i ji. Nějakým způsobem bych ji tam nacpal, to mi věřte.
Pro: Level design, kooperace
Proti: Levely, trapný "humor", repetitivnost, bullet sponge, nesmyslný respawn....