Zpátky k adventurám. Broken Sword má v mém srdci zvláštní místo. Někde rok po vydání to byla první adventura, kterou jsem sledoval a zkoušel v jedné dávno zapomenuté herně v Brně. Byl to úžasný zážitek, který jsem si mnohokrát zopakoval už v pohodlí domova.

A ani po letech se na tom nic nemění. Broken Sword je adventurní klenot vyladěný k naprosté dokonalosti. Začnu třeba grafikou - ta je na rok vzniku neskutečná - malebné obrazy, naprosto plynulá animace veškerých úkonů, atmosféra, která Vám dává pocit, že jste opravdu tam. V romantické Paříži, drsném Irsku, horkém Španělsku či exotické Sýrii. K tomu se na pravých místech přidávají perfektní animované filmečky plné akce.

Stejně skvělý je i příběh. Americký turista George Stobbart je v Paříži svědkem bombového útoku, který zdemoluje kavárnu a zabije profesora Plantarda. Vrahem je klaun a protože policie se do pátrání nehrne, George se s pomocí sličné novinářky Nico Collardové pouští do pátrání. To ho zavede na exotická místa po celém světě, poodhalí historii templářů a také skupiny novodobých templářů, která chce znovu získat ztracenou slávu a vládu nad světem. Příběh je dobrodružný, napínavý, akční, je v něm místo na humor ale jen takový jemný, doplňující, který neruší napínavý příběh. Dialogy či postavy jsou fantasticky napsané a vymyšlené.

A do třetice hratelnost. Broken Sword má všechno, co mají moderní adventury a co v půlce 90. let ještě rozhodně nebylo zvykem. Ovládání funguje jedním kurzorem, které se na příslušných místech mění v lupu (prozkoumat), ozubené kolečko (použít) či ruku (sebrat). Pravým tlačítkem si pak prohlížíte. Rozhovory s postavami fungují na principu dotazů na jednotlivá témata formou obrázků, případně se každého můžete zeptat na každý předmět ve svém inventáři (a případně ho tak i použít). Reakce na některé předměty (oslizlý kapesník) jsou k nezaplacení :). Aktivních míst je docela málo, ale jsou dobře viditelná, drtivá většina akcí je přísně logických, nikde nebloudíte, nevracíte se, nepoužíváte šílené kombinace. Hra se vyhýbá veškerému pixelhuntingu, dead endům, zákeřnostem typu čekání na něco. Jediný problém je samozřejmě notorický známý kozel. Jedinou výtkou jsou animované akční sekvence, po jejichž konci musíte rychle něco udělat, jinak je po Vás. Ano Broken Sword je díky tomu všemu (a také díky mé paměti) v podstatě velice snadnou hrou, ale vůbec mi to nevadí. Stupidní zákysy Vás aspoň nebrzdí v prožívání parádního příběhu.

Broken Sword je jednoznačně klasika, která podle mého skromného názoru nechává v grafice, hratelnosti a dejme tomu i tradičním příběhu za sebou veškerou adventurní konkurenci roku 1996.