K popsání téhle hry stačí jediné slovo „Noire“. Stylové zasazení. Padnoucí stylizace. Hutná atmosféra podtržená jak zvuky, tak hudbou, která v příběhu hraje svou roli. Dávkování příběhu a vykreslení okolní atmosféry. Ta hru vás nutí, abyste jí propadli. A mnohokrát se jí to i daří a vy zuřivě svíráte ovladač a třesete se, cože to najdete za zamčenými dveřmi. Jenže v téhle temnotě se skrývají i ošklivé věci… nepovedené ovládání celkový zážitek ničí a pravděpodobně díky němu i zemřete… několikrát. Stejně ruší i krkolomný pohyb postavy. A minimálně na Switchi se můžete připravit dlouhé nahrávání a občasné zamrznutí, kdy hra dočítá novou oblast.
Někde mezi těmito póly pak leží příběh (s občasnými hádankami) - není vůbec špatný. Nevyhne se sice použití klišé a v zásadě nepřináší nic překvapivého, nikdy však nesklouzává k trapnosti a celkově funguje. Tedy až na závěr. Ten totiž patří k tomu slabšímu z celé hry – jak příběhově, tak herně.

Většinu chyb ale připisuju tomu, že se jedná o prvotinu studia a v nějaké výraznější slevě hru klidně vyzkoušejte. Jen ji nezapomeňte hrát v noci, kdy bude měsíc v úplňku – dostanete za to achievementy.