V dnešní době už moc klasické point-and-click adventury nehraji, i když před takovými 10 lety jsem prakticky nehrála nic jiného, takže jsem se trochu bála, že mě to už nebude tolik bavit a bude to pro mě jen další výzvové utrpení, ale překvapivě se opak stal pravdou. Co mě na hře zaujalo nejdřív byl nádherný, emotivní soundtrack, který skvěle doplňuje hutnou atmosféru (nejvíc se mi asi líbí "The False Laura"). Taky obě hlavní postavy mi dokázaly rychle přirůst k srdci a moc se mi líbila i hratelnost s "interaktivní" mapou, jenž vám ukazuje, ve které lokaci jste ještě něco nesplnili, takže nemusíte pobíhat po celém městě, když na něco zapomenete. A že já jsem vždycky na něco zapomněla a většinou to byly opravdu drobné blbosti. Osvěžující bylo i používání kouzelnických triků a hromada pop-kulturních odkazů. Příběh samotný mi přišel trochu předvídatelný prakticky od chvíle, kdy jdete do pokoje Angely a najdete časopis a barvu na vlasy, ale bavil mě a zajímalo mě, co bude dál.

Samozřejmě by se určitě našla taky celá řada záporů. Mě osobně nejvíc vadil rozdíl vzhledu Davida (kterému má být něco přes 30) v ukázkách (kde kolikrát vypadá na 18) a ve hře (kde vypadá pomalu na 50), protože to bylo fakt zvláštní a rušivé, a taky používání docela velkého počtu příběhových klišé (Mrtvá manželka? Už zase? Mrtví rodiče? Už zase??), ale to jsou vesměs drobnosti, nad kterými se dají lehce přivřít oči a celková spokojenost tedy převažuje.