Když hrajete hru, která v ničem nevyniká, ještě to nutně neznamená, že to nebude příjemný zážitek. Když je hra hloupá svým příběhem, může se třeba dobře hrát. Pokud však ani úkoly a souboje za moc nestojí, už moc nezbývá čeho se chytit.

Z Avatara jsem naštěstí zklamaná jen lehce. To především proto, že jsem prostě čekala docela špatnou hru. Něco takového jsem dostala. Staví se na filmové předloze, ale nic nového se nepřináší. A úkoly jsou hloupé, jiné vyjádření pro to nenajdu. Jen proto, abyste měli nějaký cíl. Zabij toho, znič tohle, promluv si s tím, tohle seber.. Když se mi některé prvky líbily, třeba létání, zabíjelo to ovládání. A jak jsem zmínila, souboje mi nepřišly příliš zábavné. Hrála jsem za Na´vi, mojí základní zbraní byl tedy luk. Nejčastěji jsem pak používala jakousi hůl, která dávala plošné poškození, proti houfům mrňavých lidiček byla poměrně účinná. Dále máte také schopnosti, já využívala jen léčení, štít, sprint a omračující úder do země. Věci, včetně zbroje, a schopnosti se vám vylepšují s tím jak levelujete automaticky, takže odpadá jakákoli zábava při rozdělování bodů nebo hledání/craftění výbavy (což by se tady tak krásně nabízelo). Taky by se samozřejmě nabízel otevřenější svět, v kterém by NĚCO.. COKOLIV... bylo. Ne, tady jen pendlujete z jedné strany tunelovité mapy na druhý od jedné postavy k druhé a plníte ničím nezajímavé úkoly. Občas jsem si připadala jako by to byly questy pro nějaké MMORPG. Pro mě prázdné.

Aspoň prostředí se mi líbilo navzdory zastaralé grafice. Ale že byste měli pocit, že se "vracíte na Pandoru", ta představa je k smíchu. To si běžte radši zahrát Borderlands.