Verzi Sun jsem rozehrál v červenci 2017 a dohrál ji dnes, v půlce listopadu 2019. Vypovídá to o něčem? Těžko říct, protože jsem mezitím hrál (a dohrál) i jiné generace pokémoních her. Z těch pro 3DS se mi nejvíce líbily remaky ORAS. Sun (a Moon) není ve výsledku ani lepší, ale ani horší, než XY, ale kvalit ORAS nedosahují. Dle mého názoru má každá z nich něco do sebe.
Především musím říct, že Pokémon Sun mi přišlo jako spíše jednodušší pokémoní hra. Není extra rozsáhlá (čtyři ostrovy), vybíjení stadionů se nekoná (sláva), Victory road se (prakticky) nekoná (žádní trenéři kromě jednoho z rivalů). Elite Four plus champion tentokrát přitvrdili, ale to možná proto, že se mi omylem podařilo přeskočit minimálně jednu z lokací (pokud ne víc - vpodstatě jsem jel jen po hlavní lince a do pouště mě nic nevedlo), takže s mým milovaným overlevelováním to zhruba od druhé poloviny nebylo tak žhavé.
HMka jsem oplakal (hlavně proto, že je rád strkám svému stabilnímu týmu, protože jako útoky jsou hodně silné), ale náhrada v podobě extra nebojových pokémonů je ok. Alolan formy jsou výborný nápad, noví pokémoni mě klasicky příliš nezaujali (naposledy snad Shaymin a to už je pár generací nazpět).
V diskuzi zmiňované cutscény ani jejich četnost mi nijak nevadily (i když detaily a polodetaily v low res nestojí za moc), ovšem vadilo mi finále, které se pořádně protáhlo a dalo by se tu pomalu mluvit o cca dvaceti koncích ala Návrat krále. To takhle porazíte Elite Four s championem a začne opravdu dlouhá série cutscén, která je proložená bojem s totemovým pokémonem na levelu 60 A MEZITÍM SE NEDÁ SAVNOUT. Doděláte boj (bylo mi líto masterballu, tak to odneslo 25 ultraballů, což možná není až tak strašné) a pak zase cutscéna, cutscéna, cutscéna, outro a hned máte čtyřicet minut bez ukládání.
Mám ještě v plánu pokusit se doplnit alolan pokédex a pak pomocí pokébanky přesunout všechno do UltraMoonu, do kterého bych se dříve nebo později taky pořádně pustil. Každopádně si dám teď od handheldů několik měsíců pohov...
Především musím říct, že Pokémon Sun mi přišlo jako spíše jednodušší pokémoní hra. Není extra rozsáhlá (čtyři ostrovy), vybíjení stadionů se nekoná (sláva), Victory road se (prakticky) nekoná (žádní trenéři kromě jednoho z rivalů). Elite Four plus champion tentokrát přitvrdili, ale to možná proto, že se mi omylem podařilo přeskočit minimálně jednu z lokací (pokud ne víc - vpodstatě jsem jel jen po hlavní lince a do pouště mě nic nevedlo), takže s mým milovaným overlevelováním to zhruba od druhé poloviny nebylo tak žhavé.
HMka jsem oplakal (hlavně proto, že je rád strkám svému stabilnímu týmu, protože jako útoky jsou hodně silné), ale náhrada v podobě extra nebojových pokémonů je ok. Alolan formy jsou výborný nápad, noví pokémoni mě klasicky příliš nezaujali (naposledy snad Shaymin a to už je pár generací nazpět).
V diskuzi zmiňované cutscény ani jejich četnost mi nijak nevadily (i když detaily a polodetaily v low res nestojí za moc), ovšem vadilo mi finále, které se pořádně protáhlo a dalo by se tu pomalu mluvit o cca dvaceti koncích ala Návrat krále. To takhle porazíte Elite Four s championem a začne opravdu dlouhá série cutscén, která je proložená bojem s totemovým pokémonem na levelu 60 A MEZITÍM SE NEDÁ SAVNOUT. Doděláte boj (bylo mi líto masterballu, tak to odneslo 25 ultraballů, což možná není až tak strašné) a pak zase cutscéna, cutscéna, cutscéna, outro a hned máte čtyřicet minut bez ukládání.
Mám ještě v plánu pokusit se doplnit alolan pokédex a pak pomocí pokébanky přesunout všechno do UltraMoonu, do kterého bych se dříve nebo později taky pořádně pustil. Každopádně si dám teď od handheldů několik měsíců pohov...