Kultovní anime (a samozřejmě manga) Akira se ještě téhož roku dočkalo i své videohry. Byla ovšem tato hra na systém NES podobně průlomová jako její textová, respektive filmová verze?

Bohužel ne. Pro Japonsko exkluzivní titul se dočkal uvedení na Vánoce 1988, a není to náhoda - hra musela být stihnuta v tomto v pravdě šibeničním termínu pěti měsíců, protože boom, jaký film zaznamenal, nešlo z komerčního hlediska opomenout a odsunout na méně štedré měsíce. Nicméně i tak se s tvorbou tvůrci z TOSE poprali statečně, a výsledek je hratelný a i poměrně zábavný. Příběh prakticky kopíruje ten filmový, ale zde ani nešlo čekat více. To podstatné je, že se můžete vžít do role Kanedy a znovu zachránit (Neo)Tokyo.

Zde byl vypůjčen systém z The Portopia Serial Murder Case, takže jde primárně o ranou vizuální novelu s prvky gamebookového rozhodování. Vzhledem k četným úmrtím a špatným koncům muselo být peklo hrát Akiru na NESu (ačkoliv i zde jsou implementovány záchytné body skrze kódy určité části příběhu). Nicméně menší než takové, že by za těžce vydělané jeny kupující dokončili hru za hodinu až dvě. Dnes lze ale problémy tohoto rázu snadno minimalizovat emulátorem. Co už nejde vylepšit je ovšem estetická kvalita. Z vizuálního hlediska je to zcela jinde než maniakálně detailní záběry z filmu, ale přesto to není nejhorší (galerie). Pokud čekáte alespoň skvělý retro soundtrack, bohužel ani zde videoherní podoba neposlouží (vždy jde ale nahradit).

I přesto pro zájemce Akira nabídne minimálně exkurzi do vývojové stádia žánru, který se zatím měnil a hledal optimální podobu. Možností je poměrně hodně, nechybí ani dvě akční scény a závěr nabídne i menší puzzle a rozdílné konce. Navíc, stále jde o nejlepší verzi Akiry, kterou si můžeme zahrát.