Tak to mám za sebou. První věta, která mě napadla, když naskočily závěrečné titulky. V rámci předplatného na Originu jsem si říkala, že zkusím nějakou hru, za kterou bych více než těch pár eur nedala. Tato byla vhodným kandidátem, protože jsem chtěla něco krátkého a jednoduchého.
Multiplayer jsem z hraní rovnou vyloučila a pustila se do hry pro jednoho hráče. Hned po prologu mi hra ukázala to, co je na ni nejlepší - prostředí a jeho grafické ztvárnění. Opravdu oceňuji, že se tvůrci snažili v jednotlivých misích obměňovat jejich zasazení, takže jsem se mohla podívat do lesů, na poušť, na lávovou planetu, do prostředí paláce a samozřejmě jsem mohla pobíhat po palubách vesmírných lodí. Vesmírné bitvy vypadaly také dost dobře a atmosféra toho, že jsem opravdu uprostřed bitevní vřavy, se povedla. K tomu napomáhá i kvalitní ozvučení.
Co ale bylo pro mě "katastrofou", tak byla náplň oněch misích. Je mi jasné, že kampaň byla ve hře jen proto, aby se neřeklo a větší důraz byl kladen na multiplayer, ale tak nudné mise jsem už dlouho nezažila. Když to nebyla stá variace na braň oblast/osobu (jak já tohle nesnáším), tak jsem měla něco zničit. Jakmile jsem někam vběhla, tak jsem hned věděla, co bude následovat, žádné překvapení a strašný stereotyp.
Bylo sice fajn, že si člověk zahrál za známé postavy z univerza, které sice měly své vlastní schopnosti, ale ty mi byly stejně jedno, neboť jsem věděla, že s tou postavou strávím tak 15-20 minut. Tak na co se je učit nebo je dokonce přepínat. Pro singleplayer vcelku zbytečné.
Dobrou atmosféru ovšem často kazily chyby, kdy se nepřátelé zasekávali o kryt, jejich mrtvoly poskakovaly po zemi a jednou se dokonce vznesly do vzduchu (a ne, žádná síla v podobě Jediho či Sitha tam nebyla). Inteligence nepřátel byla strašná, ale aspoň to rychle odsýpalo, jak poslušně nabíhali před zaměřovací kříž.
Nebylo špatné si po delší době zahrát nějakou Star Wars z novější doby, ale zábavné to nakonec moc nebylo.
Multiplayer jsem z hraní rovnou vyloučila a pustila se do hry pro jednoho hráče. Hned po prologu mi hra ukázala to, co je na ni nejlepší - prostředí a jeho grafické ztvárnění. Opravdu oceňuji, že se tvůrci snažili v jednotlivých misích obměňovat jejich zasazení, takže jsem se mohla podívat do lesů, na poušť, na lávovou planetu, do prostředí paláce a samozřejmě jsem mohla pobíhat po palubách vesmírných lodí. Vesmírné bitvy vypadaly také dost dobře a atmosféra toho, že jsem opravdu uprostřed bitevní vřavy, se povedla. K tomu napomáhá i kvalitní ozvučení.
Co ale bylo pro mě "katastrofou", tak byla náplň oněch misích. Je mi jasné, že kampaň byla ve hře jen proto, aby se neřeklo a větší důraz byl kladen na multiplayer, ale tak nudné mise jsem už dlouho nezažila. Když to nebyla stá variace na braň oblast/osobu (jak já tohle nesnáším), tak jsem měla něco zničit. Jakmile jsem někam vběhla, tak jsem hned věděla, co bude následovat, žádné překvapení a strašný stereotyp.
Bylo sice fajn, že si člověk zahrál za známé postavy z univerza, které sice měly své vlastní schopnosti, ale ty mi byly stejně jedno, neboť jsem věděla, že s tou postavou strávím tak 15-20 minut. Tak na co se je učit nebo je dokonce přepínat. Pro singleplayer vcelku zbytečné.
Dobrou atmosféru ovšem často kazily chyby, kdy se nepřátelé zasekávali o kryt, jejich mrtvoly poskakovaly po zemi a jednou se dokonce vznesly do vzduchu (a ne, žádná síla v podobě Jediho či Sitha tam nebyla). Inteligence nepřátel byla strašná, ale aspoň to rychle odsýpalo, jak poslušně nabíhali před zaměřovací kříž.
Nebylo špatné si po delší době zahrát nějakou Star Wars z novější doby, ale zábavné to nakonec moc nebylo.