Skrz na skrz průměrná adventura, ale nemyslím to nijak zle. Je tak nějak hezky průměrná.
Vlastně jí ani nemám tolik moc co vytknout. Vděčné prostředí zamrzlé Arktidy, zajímavá parta lidí, potenciálně poutavý příběh. Ani mi nevadilo, že to mělo pozvolný rozjezd, ono to pak lépe vyzní, když se začne něco dít. Když tak na to tak vzpomínám, tak začátek s medvědem mě vlastně paradoxně bavil nejvíc, neb jsem byl v očekávání, co přijde (vůbec jsem netušil, do čeho jdu).
Ani mi vlastně tolik nevadil konec, nepřišel mi odfláknutý (že postavy jednají trochu zvláštně je obhajitelné samotnou zápletkou Wendigo psychóza a úplný konec, to bych musel sepsout 9 z 10 filmů.
Ale je to prostě takové obyčejné. Nepočítám s tím, že bych si za rok z Alpha Polaris něco víc pamatoval. Trochu mě zklamalo, že se hra nedržela čistě psychologické roviny, a tu více neakcentovala. Namísto toho je to takový mišmaš, kdy je to trochu psycho, trochu okultismu a nevím, co si o tom moc myslet.
Dabing je jen při rozhovorech. Ono sice to komentování věcí nahlas je nesmyslné, ale prostě dodává to na té atmosféře. Jsou tady možnosti v rozhovorech, ale reálně se nic nezmění v horizontu delším než 10 vteřin. Teda mám na jedno rozhodnutí podezření, ale pochybuji, že vůbec někdo z hráčů dal to druhé. Virtuální sex s Inuitkou je příliš velké lákadlo.
Hlavní hrdina je takový trouba (asi jsem ho v tom i podpořil naprosto zpackaným dortíkem). Možná proto, že je to Nor a dělali to Fini.
Grafika je lehce podprůměrná, lokací je poměrně málo, ale to nevadí, co chtít od vědecké stanice. Rozhodně ne nějaký super komplex, ve kterém se hráč akorát ztratí. Obtížnost je fajn, celkem jsem to i dával, s výjimkou hádanek, které bylo nutné přesně vypsat, navíc anglicky že jo. S překvapením jsem asi na půlku z nich přišel, ale s mou ostudnou úrovní angličtiny (B2) jsem třeba jedno slovíčko prostě ve slovní zásobě neměl (nutné k vypsání ke konci). A dokonce i teď ho neustále zapomínám, a to jsem si o tom už čet teďka asi pětkrát. Strašný.
Co se týče délky, píšete krátké, já jsem vemeno, mně to trvalo 6 hodin, ale asi bych to už delší ani nepotřeboval, na to tu ten obsah prostě není.
Hudbě by možná slušelo něco ambicióznějšího, než fake orchestr, sem tam neškodná elektronika a na konci laciné jakože hrůza zvuky. Lepší, svíravější a obecně odvážnější hudba by určitě celý dojem zvedla o mnoho procent. Ale samozřejmě si tam každý toho Morriconeho z Věci může pustit sám žejo. (Věc)
Je to tedy zkrátka nakonec fajn adventura, která ničím nenadchne a ani nezklame. Ze zdejšího hodnocení by se mohlo zdát, že je to snad úplná blbost, a to fakt není. Chybí jí možná větší spád, poutavější scénář, něco, co by člověka fakt dostalo (teda ony tu ty věci jsou, ale všechny jen ve snu hlavní postavy). Prostě je asi problém především v příběhu i zápletce, které jsou OK, ale nic víc.
Vlastně jí ani nemám tolik moc co vytknout. Vděčné prostředí zamrzlé Arktidy, zajímavá parta lidí, potenciálně poutavý příběh. Ani mi nevadilo, že to mělo pozvolný rozjezd, ono to pak lépe vyzní, když se začne něco dít. Když tak na to tak vzpomínám, tak začátek s medvědem mě vlastně paradoxně bavil nejvíc, neb jsem byl v očekávání, co přijde (vůbec jsem netušil, do čeho jdu).
Ani mi vlastně tolik nevadil konec, nepřišel mi odfláknutý (že postavy jednají trochu zvláštně je obhajitelné samotnou zápletkou Wendigo psychóza a úplný konec, to bych musel sepsout 9 z 10 filmů.
Ale je to prostě takové obyčejné. Nepočítám s tím, že bych si za rok z Alpha Polaris něco víc pamatoval. Trochu mě zklamalo, že se hra nedržela čistě psychologické roviny, a tu více neakcentovala. Namísto toho je to takový mišmaš, kdy je to trochu psycho, trochu okultismu a nevím, co si o tom moc myslet.
Dabing je jen při rozhovorech. Ono sice to komentování věcí nahlas je nesmyslné, ale prostě dodává to na té atmosféře. Jsou tady možnosti v rozhovorech, ale reálně se nic nezmění v horizontu delším než 10 vteřin. Teda mám na jedno rozhodnutí podezření, ale pochybuji, že vůbec někdo z hráčů dal to druhé. Virtuální sex s Inuitkou je příliš velké lákadlo.
Hlavní hrdina je takový trouba (asi jsem ho v tom i podpořil naprosto zpackaným dortíkem). Možná proto, že je to Nor a dělali to Fini.
Grafika je lehce podprůměrná, lokací je poměrně málo, ale to nevadí, co chtít od vědecké stanice. Rozhodně ne nějaký super komplex, ve kterém se hráč akorát ztratí. Obtížnost je fajn, celkem jsem to i dával, s výjimkou hádanek, které bylo nutné přesně vypsat, navíc anglicky že jo. S překvapením jsem asi na půlku z nich přišel, ale s mou ostudnou úrovní angličtiny (B2) jsem třeba jedno slovíčko prostě ve slovní zásobě neměl (nutné k vypsání ke konci). A dokonce i teď ho neustále zapomínám, a to jsem si o tom už čet teďka asi pětkrát. Strašný.
Co se týče délky, píšete krátké, já jsem vemeno, mně to trvalo 6 hodin, ale asi bych to už delší ani nepotřeboval, na to tu ten obsah prostě není.
Hudbě by možná slušelo něco ambicióznějšího, než fake orchestr, sem tam neškodná elektronika a na konci laciné jakože hrůza zvuky. Lepší, svíravější a obecně odvážnější hudba by určitě celý dojem zvedla o mnoho procent. Ale samozřejmě si tam každý toho Morriconeho z Věci může pustit sám žejo. (Věc)
Je to tedy zkrátka nakonec fajn adventura, která ničím nenadchne a ani nezklame. Ze zdejšího hodnocení by se mohlo zdát, že je to snad úplná blbost, a to fakt není. Chybí jí možná větší spád, poutavější scénář, něco, co by člověka fakt dostalo (teda ony tu ty věci jsou, ale všechny jen ve snu hlavní postavy). Prostě je asi problém především v příběhu i zápletce, které jsou OK, ale nic víc.
Gunman Chronicles