Starý, dobrý, legendární Vlčák byl určitě nejen pro mě prvním setkáním s žánrem FPS - chodícího vojáka kosícího nepřátele. Nikdy nezapomenu na hodiny strávené před rozpáleným monitorem a hučícím diskem mé 286ky - kde se PC speakeru řinuly prapodivné zvuky při konfrontaci s herním prostředí - štěkající ovčáčtí psi, otevírající se dveře, střelba nácků a hlavně při sběru relikvií.
V šesti levelech si jeden užil spoustu zábavy a už bych jen zbytečně opisoval to, co ostatní popsali v několika odstavcích. Dnes už s odstupem času to taková pecka není, spíš jen s nostalgickým úsměvem vzpomínám na bludiště chodeb, dveří a zdí přetékajícími nacistickými symboly.
Takže pokud se najde někdo, koho původní Wolf ještě nepokřtil, ať se pustí do kličkování labyrintem a prostřílí se přes hnědé a modré uniformy až k samotnému Dolfovi, já si určitě dám některé z dalších verzí Wolfa.
V šesti levelech si jeden užil spoustu zábavy a už bych jen zbytečně opisoval to, co ostatní popsali v několika odstavcích. Dnes už s odstupem času to taková pecka není, spíš jen s nostalgickým úsměvem vzpomínám na bludiště chodeb, dveří a zdí přetékajícími nacistickými symboly.
Takže pokud se najde někdo, koho původní Wolf ještě nepokřtil, ať se pustí do kličkování labyrintem a prostřílí se přes hnědé a modré uniformy až k samotnému Dolfovi, já si určitě dám některé z dalších verzí Wolfa.
Pro: atmosféra, bosové v závěrech levelů, rotační kulomet
Proti: design levelů vedoucí nepřehledosti, zvuk