Herní výzva 2019 - 4. S humorem jde všechno lépe
V rámci (ne)pravidelných herních večerů se Stevem a Stradym, kdy jsme nejprve křupli Trine 3, bylo rozhodnuto zkusit druhou Magicku. Jedničku jsem kdysi hrál a dvojku jsem chtěl zkusit. V multiplayeru by to navíc mohla být docela zábava, říkal jsem si. A byla? Mno... sranda byla, to jako jó, ale ne úplně taková, v jakou jsem doufal...
Pro nezasvěcené - v této kooperačce se každý hráč chopí role jednoho kouzelníka a vrhne se vstříc dobrodružství (ale ruku na srdce, vůbec nevím, o čem příběh byl). Důležité je, že má k dispozici celkem 8 elementů, z nichž je nutné sestavovat útočná i obranná kouzla. V praxi to funguje tak, že na klávesách QWER+ASDF jsou elementy, vy stisknete požadovanou kombinaci a pravým myšidlem výsledek vystřelíte, prostředním zacastíte na sebe. Kombinací je vskutku nepřeberné množství a občas vás až zahřeje u srdéčka, když najdete kombinaci na nějaké supr čupr dupr kouzlo.
Jako největší zápor bych vyzdvihl nevypnutelný friendly fire. Je naprosto běžné, že při různých pokusech nebo snaze sejmout enemáka sejmete nic netušícího kolegu, který se snaží o totéž. V praxi jsme chcípali často vinou někoho z nás než vinou nepřátel. Občas to byla docela sranda, občas to ale dost naštve. V kombinaci s tím, že nepřátelských zmetků je vcelku dost a mají i značkou výdrž (plus nejrůznější resistence na některé elementy, takže je nutné nejprve zjistit, co na koho platí a za pár minut to zapomenout, protože narazíte na někoho jiného, kdo to má úplně jinak), se mi hra jevila jako dost obtížná i na nejnižší obtížnost (normal).
Po prvním večeru Strady hru překřtil na "nehoráznou kun*ovinu" a až jsem se divil, že jsme ho uvrtali i do druhého večera. Na finální posezení už nás ale poslal do háje, protože přeinstaloval PC a už to nehodlá znovu stahovat a já to se Stevem dorazil ve dvou, což vcelku šlo, kromě finálního souboje, kde jsme vytuhli snad na hodinu, protože mistr designér si evidentně řekl, že když už je to těžké jako prase, tak jim na finální fázi ještě připepříme. Nakonec se ale povedlo na poslední klik a my mohli slavit sukces a tuto "kun*ovinu" odstranit z análů našich disků.
Ve výsledku to není špatná hra, ale dle mého naprosto nevyužila svého potenciálu. Friendly fire je sice chvíli úsměvný, ale poté je to spíš opruz, humor je často dost trapný, takže jsem příběhové animace už přeskakoval (ale občas jsme se zasmáli, to jako jó) a přehnaná obtížnost je taky dost na škodu. Hře by prospěly alespoň nějaké RPG prvky, ale postavy ani nesbírají zkušenosti, ani nevylepšují schopnosti. Neexistuje inventář a těch pár hábitů a klóbrců je jen na ozdobu a jinak nic nevylepšují. Škoda, mohlo to být daleko lepší...
V rámci (ne)pravidelných herních večerů se Stevem a Stradym, kdy jsme nejprve křupli Trine 3, bylo rozhodnuto zkusit druhou Magicku. Jedničku jsem kdysi hrál a dvojku jsem chtěl zkusit. V multiplayeru by to navíc mohla být docela zábava, říkal jsem si. A byla? Mno... sranda byla, to jako jó, ale ne úplně taková, v jakou jsem doufal...
Pro nezasvěcené - v této kooperačce se každý hráč chopí role jednoho kouzelníka a vrhne se vstříc dobrodružství (ale ruku na srdce, vůbec nevím, o čem příběh byl). Důležité je, že má k dispozici celkem 8 elementů, z nichž je nutné sestavovat útočná i obranná kouzla. V praxi to funguje tak, že na klávesách QWER+ASDF jsou elementy, vy stisknete požadovanou kombinaci a pravým myšidlem výsledek vystřelíte, prostředním zacastíte na sebe. Kombinací je vskutku nepřeberné množství a občas vás až zahřeje u srdéčka, když najdete kombinaci na nějaké supr čupr dupr kouzlo.
Jako největší zápor bych vyzdvihl nevypnutelný friendly fire. Je naprosto běžné, že při různých pokusech nebo snaze sejmout enemáka sejmete nic netušícího kolegu, který se snaží o totéž. V praxi jsme chcípali často vinou někoho z nás než vinou nepřátel. Občas to byla docela sranda, občas to ale dost naštve. V kombinaci s tím, že nepřátelských zmetků je vcelku dost a mají i značkou výdrž (plus nejrůznější resistence na některé elementy, takže je nutné nejprve zjistit, co na koho platí a za pár minut to zapomenout, protože narazíte na někoho jiného, kdo to má úplně jinak), se mi hra jevila jako dost obtížná i na nejnižší obtížnost (normal).
Po prvním večeru Strady hru překřtil na "nehoráznou kun*ovinu" a až jsem se divil, že jsme ho uvrtali i do druhého večera. Na finální posezení už nás ale poslal do háje, protože přeinstaloval PC a už to nehodlá znovu stahovat a já to se Stevem dorazil ve dvou, což vcelku šlo, kromě finálního souboje, kde jsme vytuhli snad na hodinu, protože mistr designér si evidentně řekl, že když už je to těžké jako prase, tak jim na finální fázi ještě připepříme. Nakonec se ale povedlo na poslední klik a my mohli slavit sukces a tuto "kun*ovinu" odstranit z análů našich disků.
Ve výsledku to není špatná hra, ale dle mého naprosto nevyužila svého potenciálu. Friendly fire je sice chvíli úsměvný, ale poté je to spíš opruz, humor je často dost trapný, takže jsem příběhové animace už přeskakoval (ale občas jsme se zasmáli, to jako jó) a přehnaná obtížnost je taky dost na škodu. Hře by prospěly alespoň nějaké RPG prvky, ale postavy ani nesbírají zkušenosti, ani nevylepšují schopnosti. Neexistuje inventář a těch pár hábitů a klóbrců je jen na ozdobu a jinak nic nevylepšují. Škoda, mohlo to být daleko lepší...
Pro: Mraky nejrůznějších kouzelných kombinací; občas humor; chvílema se to hrálo i vcelku dobře.
Proti: Friendly fire; přehnaná obtížnost; žádné RPG prvky.