Už kdysi dávno (2005), když byl Alan Wake poprvé oznámen, to v jeho světě vypadalo krásně. Tedy, ne že by to byla milá hra, co zahřeje na duši, ale prostředí a příroda na mě působily opravdu dobře. A i když mám s hraním nějakých 9 let od vydání zpoždění, i tak když jsem se poprvé začal pohybovat po městečku Bright Falls a jeho okolí, říkal jsem si, že hra pořád vypadá skvěle.

Velmi sympatické mi bylo i rozdělení do 6 epizod a opravdu seriálový rámec s titulky na konci každé epizody a krátkým zopakováním, co se vše stalo, na začátku každé nové epizody. Problém ale mám s dějem, respektive možná především s hlavní postavou. Protože i když to, co se Alanovi a kolem něj děje, je docela zajímavé, Alan samotný mě rozčiloval prakticky kdykoliv otevřel pusu. Stejně tak mě moc nebavily ani souboje. Nutnost na každého nepřítele nejdříve chvíli svítit, než je možné ho zastřelit, sice může znít zajímavě, ale v praxi to akorát otravuje, asi hlavně proto, že jsou nepřátelé pořád stejní a jen k Vám tupě běží. Otrávenost alespoň u mě ještě navíc umocňovalo neustálé znovunalézání lepšího vybavení, protože v každé epizodě máte na začátku vždy základní nejslabší baterku a někdy i pistoli, ačkoliv jste minulou epizodu končili s brokovnicí, granáty a silnou svítilnou. Tím se samozřejmě omlouvá recyklovatelnost nepřátel, protože když už máte zase slabé vybavení, vůbec nevadí na Vás poslat haldy základní havěti.

Hra kromě příběhových cutscén sestává z pobíhání po lese, prozkoumávání okolí a neustálého pobíjení nepřátel, kteří se v některých pasážích objevují stále dokola. Občas se sice objeví i nějaká zajímavější mise (ptáci, útěk před policií) a líbilo se mi i to, že v některých pasážích můžete sednout za volant a část lokace projet autem, ale pak se zase objeví "staré dobré 100krát viděné". Jediné, co mě tak pořád drželo u hraní, bylo to opravdu krásné prostředí.