Nyní, čerstvě po prvním dohrání musím říct, že jsem ještě nikdy nehrál hru, která by ve mně vzbuzovala tolik smíšených pocitů, jako právě Chaser. Ještě tři dny zpátky jsem o tomto titulu nevěděl zhola nic, snad kromě popisu a několika uživatelských komentářů, zde na databázi. Kdybych měl aktuálně shrnout své poznatky do jedné věty, bylo by to asi takto: "Jedná se o filmově laděný akční simulátor bloudění a otevírání dveří v (na svou dobu) pěkném grafickém kabátku."
Hrál jsem zcela bez návodu a gameplay videí. To byla možná chyba, protože minimálně polovinu herní doby jsem naštvaně bloudil po lokacích, které jsem již několikrát prošel a snažil se najít nějakou naprosto neviditelnou díru ve stropě/stěně/podlaze nebo otevřít jedny ze stopadesáti stejných dveří, které byly ještě před chvíli zamčeny. No tě pic! Úplnou devastací mých nervů ale byly dvě podvodní mise, tady už to dokonce zavánělo odinstalací. Nicméně nějakou podivnou náhodou se mi tuto hrůzu povedlo překonat, oddech a jedeme dál.. To nejlepší totiž teprve ještě přišlo: mise na Marsu a neskutečně dloooouhé cestování nákladním vlakem. Tady už jsem si říkal, že si ze mě autoři dělají srandu a Chasera jsem na nějakou dobu vypnul. Po znovuzapnutí a nahrání pozice jsem již hru dokončil na jeden zátah.
Co se týče zbraní, oceňuji jejich různorodost/množství. Co už ale stojí, lidově řečeno, "za prd", je samotný pocit ze střelby, zde mi připadal u všech zbraní stejný. Nepřátelé mají naštěstí funkční zásahové body, takže jedna dobře mířená kulka mezi oči znamená okamžitou smrt, zatímco do končetiny musíte vyprázdnit například celý zásobník. To lze provést jak základní pistolí, tak pokročilým samopalem. Nůž je zde ale naprosto zbytečný a nepoužitelný. Mít místo něj v ruce třeba banán, nic by se nezměnilo.
Nepřátelé mě svým uhýbáním a schováváním za překážky bavili, nutno také uznat, že jsou to celkem ostrostřelci (naštěstí ovšem rozhodně ne takoví, jako v nedávno dohrané šílenosti Alpha Prime, k tomu se ještě v dohledné době vyjádřím).
Grafické zpracování hodnotím kladně bez jakýchkoliv výjimek, na svůj věk tedy všechna čest. Dalším plusem této poněkud rozporuplné hry je variabilita lokací, podíval jsem se na orbitální stanici, do hotelu, do skladiště, na zasněžený sever, na Mars a tak dále. Hudební doprovod mi seděl a k tomu také nemám co dodat.
Posledním bodem mého komentáře je herní příběh. Ten mě velmi mile překvapil, od začátku do konce jsem nevěděl, jak se co bude vyvíjet a jak to vlastně celé dopadne. No, dopadlo to zajímavě...a především díky tomuto konci a povedeným dlouhým příběhovým videím, jsem své hodnocení zvýšil na konečných 70%, ačkoliv ještě cca hodinku před koncem jsem uvažoval o maximálně 60%. Do celkového zúčtování nepočítám asi 263 různých záseků postavy o herní prostředí, při kterých je třeba znovu nahrát poslední uloženou pozici nebo se sám odpálit granátem. Pokud nějaký máte.
A úplně na konec: strašně moc mě potěšilo, že jsem po hodně dlouhé době ve hře nemusel zdolávat úsekové "bossy" a že žádný takový nebyl ani v úplném závěru. Jen dlouhé vysvětlující video a titulky. End.