Romantický příběh latentních homosexuálů, kteří žijí v post-apokalyptické době, ve které přestala jezdit osobní auta, motorkám začala neskutečně rychle vysychat nádrž a v lesích na lidi útočí podivně chrčící bestie. Naštěstí mají všude kolem sebe bezedné kanystry s benzinem a velké množství zbraní.
Hlavním hrdinou je pokérovanej wannabe drsňák Deek, jehož nejlepší kamarád má tu nejdebilnější přezdívku na světě - Boozer, v horším případě Boozman. Deek je drsnej motorkář, takže v postapu mezi zombíkama je logicky jako doma. Nicméně srdíčko má na správném místě, takže během kidlení zombíků stíhá také zachraňovat kdekoho a pomáhat kdekomu. Případně zachraňovat štěňátka. Mimojiné také vzpomíná na svou manželku Sáru - na to, jak spolu chodili při měsíčku na procházky, na to, jakou měly cool svatbu bez svatebčanů a taky na to, že Sára pracovala v podivné vládní výzkumné laboratoři, kde se něco podělalo, ALE NIKOHO NENAPADNE CO BY TO MOHLO BÝT. Sára je děsivě protivná generická bloncka a nemá absolutně hloubku, dokud ji nepotkáme v současnosti, kdy je neskutečně bad-ass a cool.
Naštěstí baterií je v post-apo světě dost, takže vás může neustále někdo otravovat skrze vysílačku. Z nějakého důvodu vás ale neinformují o detailech úkolů, takže za každým blbečkem vždycky musíte nejdříve přijet, vyslechnout si naprosto banální zápletku s nulovou motivací pro hráče a ject někoho zachránit/někoho zabít/vyvraždit tábor. Beze srandy, jiné vedlejší úkoly tam nejsou.
Do toho plníte o něco méně generické hlavní úkoly, setkáváte se s obdivuhodně napsanými postavami, které vůbec nešustí papírem a dialogy jsou snad ty nejuvěřitelnější, jaké jsem kdy ve hře poznal. Jen se nad tím zamyslete - jak by se lidi chovali v post-apo světě? Ano, byli by nerudní, protivní a podezřívaví. A takoví jsou tady všichni. Snad všem postavám jsem chtěl dát někdy pěstí (včetně Deeka) a u pár mě mrzí, že jsem je nemohl zabít. Ale jakmile nastoupí na scénu debilní hopírek v kšiltovce, tak vyhrává debila hry.
Jedna příběhová linka (Rippers) má skvělý finále, na podobnou hru možná až zbytečně skvělý. Prostě za obřím množstvím balastu (ježdění, generické mise, doplňování paliva, craftění (už se těším, až tahle móda skončí), hordy, NERO základny) se skrývá jeden z nejlépe napsaných příběhů, s jakými jsem se kdy ve hře setkal. Možná úplně nejlepší.
Deek je zábavnej, bavily mě jeho kecy na Copelanda, bavilo mě jeho řvaní na enemáky, bavilo mě jak byl na všechny protivnej. Už méně mě bavily neustálé hovory přes vysílačku a ještě méně small talky s prodavači, ale přežil jsem.
Muzika je famózní. Opět možná až zbytečně kvalitní, na podobnou hru. Na dynamický sníh jsem čekal asi 15 let a příjemně mě překvapilo, že tu je. Tak prosím ještě závěje, a budu spokojenej.
Akce mě bavila. Hra je dlouhá, ale nudil jsem se až k úplnému závěru, kdy už mě fakt přestalo bavit sbírat plastové kelímky a další bordel jen proto, abych si vytvořil něco, co vůbec nepotřebuju (snad polovinu arsenalu jsem nikdy nepoužil).
Podtrženo sečteno - za pětikilo dobrý. Užil jsem si to, příběh je solidně napsaný (i když vás v něm absolutně nic nepřekvapí) a některé momenty jsou fakt perfektní. Trvalo mi se do hry dostat, ale časem jsem získal SKILL a hordy už si člověk dává s prstem v nose. Já si hraní užil a pokud se vám to někdy dostane do ruky, zkuste to.
Hlavním hrdinou je pokérovanej wannabe drsňák Deek, jehož nejlepší kamarád má tu nejdebilnější přezdívku na světě - Boozer, v horším případě Boozman. Deek je drsnej motorkář, takže v postapu mezi zombíkama je logicky jako doma. Nicméně srdíčko má na správném místě, takže během kidlení zombíků stíhá také zachraňovat kdekoho a pomáhat kdekomu. Případně zachraňovat štěňátka. Mimojiné také vzpomíná na svou manželku Sáru - na to, jak spolu chodili při měsíčku na procházky, na to, jakou měly cool svatbu bez svatebčanů a taky na to, že Sára pracovala v podivné vládní výzkumné laboratoři, kde se něco podělalo, ALE NIKOHO NENAPADNE CO BY TO MOHLO BÝT. Sára je děsivě protivná generická bloncka a nemá absolutně hloubku, dokud ji nepotkáme v současnosti, kdy je neskutečně bad-ass a cool.
Naštěstí baterií je v post-apo světě dost, takže vás může neustále někdo otravovat skrze vysílačku. Z nějakého důvodu vás ale neinformují o detailech úkolů, takže za každým blbečkem vždycky musíte nejdříve přijet, vyslechnout si naprosto banální zápletku s nulovou motivací pro hráče a ject někoho zachránit/někoho zabít/vyvraždit tábor. Beze srandy, jiné vedlejší úkoly tam nejsou.
Do toho plníte o něco méně generické hlavní úkoly, setkáváte se s obdivuhodně napsanými postavami, které vůbec nešustí papírem a dialogy jsou snad ty nejuvěřitelnější, jaké jsem kdy ve hře poznal. Jen se nad tím zamyslete - jak by se lidi chovali v post-apo světě? Ano, byli by nerudní, protivní a podezřívaví. A takoví jsou tady všichni. Snad všem postavám jsem chtěl dát někdy pěstí (včetně Deeka) a u pár mě mrzí, že jsem je nemohl zabít. Ale jakmile nastoupí na scénu debilní hopírek v kšiltovce, tak vyhrává debila hry.
Jedna příběhová linka (Rippers) má skvělý finále, na podobnou hru možná až zbytečně skvělý. Prostě za obřím množstvím balastu (ježdění, generické mise, doplňování paliva, craftění (už se těším, až tahle móda skončí), hordy, NERO základny) se skrývá jeden z nejlépe napsaných příběhů, s jakými jsem se kdy ve hře setkal. Možná úplně nejlepší.
Deek je zábavnej, bavily mě jeho kecy na Copelanda, bavilo mě jeho řvaní na enemáky, bavilo mě jak byl na všechny protivnej. Už méně mě bavily neustálé hovory přes vysílačku a ještě méně small talky s prodavači, ale přežil jsem.
Muzika je famózní. Opět možná až zbytečně kvalitní, na podobnou hru. Na dynamický sníh jsem čekal asi 15 let a příjemně mě překvapilo, že tu je. Tak prosím ještě závěje, a budu spokojenej.
Akce mě bavila. Hra je dlouhá, ale nudil jsem se až k úplnému závěru, kdy už mě fakt přestalo bavit sbírat plastové kelímky a další bordel jen proto, abych si vytvořil něco, co vůbec nepotřebuju (snad polovinu arsenalu jsem nikdy nepoužil).
Podtrženo sečteno - za pětikilo dobrý. Užil jsem si to, příběh je solidně napsaný (i když vás v něm absolutně nic nepřekvapí) a některé momenty jsou fakt perfektní. Trvalo mi se do hry dostat, ale časem jsem získal SKILL a hordy už si člověk dává s prstem v nose. Já si hraní užil a pokud se vám to někdy dostane do ruky, zkuste to.
Pro: dialogy, scénář, postavy, muzika, hodně obsahu
Proti: hodně balastu, zoufalé finále, craftění je vopruz, komický vztah mezi hlavním hrdinou a jeho drsným kámošem