Předchozí díly jsem nikdy nehrál a kladné recenze mě navnadili a tak jsem se nemohl dočkat, až si Luigiho zahraju.
Příběh je zde vlastně jenom do počtu a je to taková klasika: Unesli Peach jo a ještě taky Maria a Toady běž je zachránit. Tak jdeme.

Na patnácti patrech řešíte různé logické hádanky, vysáváte peníze a hledáte skryté předměty, které světe div se, nejsou k ničemu jinému, než aby se uložili sbírky.

Prozkoumávání úrovní je ze začátku zábava. Na dalších patrech ale už tak nějak tušíte co kde hledat a úroveň dokážete dokončit celkem rychle. Teda pokud nehledáte všechny předměty do sbírky.

Peníze se dají utrácet za oživení, hledání Bubáků a hledání předmětů do sbírky.

Každé patro je jiné a častokrát jsem se přistihnul, jak se usmívám nad zvoleným tématem a jeho začleněním do hry. Na každém patře je celkem zajímavý souboj s bossem. Jakmile ale přijdete, co na bosse platí, máte vyhráno. Což je většinou evidentní a tak největší problém je včas zareagovat.

Hra nabízí ještě mimo jiné party mód, který vyhraje ten kdo Lugiiho dohrál a ví co má dělat.

Suma sumárum lehce nadprůměrná hra, která může zabavit na pár hodin.