Dvě mise v Polsku, tři v Belgii a čtyři v Řecku. Jejich počet se zvyšuje, v původní hře byly nejnapěchovanější ty první a pak to šlo celkem ráz naráz. Ty dvě mise v Polsku jsem zapomněl v okamžiku, kdy jsem je dokončil. Ty tři v Belgii na sněhu byly relativně náročné a celkem nepříjemné a taky vizuálně únavné (a poslední mise vlastně byla dost divná, plná čekání a očekávání a vlastně se tam nic extra nestalo). No a ona čtveřice v Řecku je podle mě asi vrchol celého Hidden & Dangerous. Paradoxně se jako jediná odehrává mimo 2. světovou válku. Ale je zajímavá jak herně, tak prostředím, tak i pestrostí grafiky (ten kaňon ve druhé misi byl skvělý).

Jak jsem u původní hry tak trochu kritizoval (ale vlastně jsem za to byl rád), že i když hra furt plká, jak nesmíme být objeveni, že je to většinou úplně jedno, tak tady to tolik neplatí. Snad ve třech z devíti misí to opravdu nejde jinak, než vše dobře naplánovat a nebýt viděn a pak udělat rychlou akci. Takové mise jsou samozřejmě nejtěžší. Vrcholem obtížnosti je určitě první mise v Řecku, kde člověk musí zabránit rovnou dvěma akcím, které se spustí okamžitě poté, co padne první výstřel a jsou od sebe vzdáleny půl kilometru.

A taky jsem si hru udělal těžší v tom, že, a to jsem si konečně vzpomněl na mise v Polsku (a jsou vlastně fajn), jsem si tam nechal zabít ty nejlepší střelce a dodělal misi s posledním přeživším a nenačetl pozici. Výběr z vojáků je tady totiž omezenější než v původní hře a mají průměrná procenta nižší. Nekvalitu náhradníků jsem pociťoval potom celý zbytek hry. V základní verzi hry jsem chodil se 100% střelcem a všechny dal na jednu ránu do hlavy ze sniperky, teď jsem do nich musel většinou střílet čtyřikrát a na tělo, protože se můj týpek prostě do hlavy moc často netrefil.

Tenhle datadisk taky mnohem více stimuluje k použití vozidel, což je fajn (tedy především stále toho stejného vozidla, ale to je fuk). Přišlo mi, že protivníci mnohem aktivněji reagují na střelbu okolo sebe a není výjimkou, že se na mě seběhlo 10 lidí najednou. Což je samozřejmě zvýšení obtížnosti i realističnosti, protože v základní hře mnohem více drželi pozici a nechali se odstřelovat jako panáci. A taky mi přišlo, že za každým rohem na mě byli nějak připravenější a klidně mě sejmuli dříve, než jsem je pořádně uviděl. Ale třeba se mi to jen zdá a bylo to v základní hře stejné.

A víc už mě k tomuhle datadisku nového nenapadá, platí jinak to samé, co v původní hře. Snad jen, že jistý aspekt ve fyzice hry, a sice, že jakýkoliv kontakt s čímkoliv, vás nepředvídatelně otočí, mě vytáčel ještě o něco víc než v původní hře. Mise, kdy jste především v interiéru, jsou kvůli tomu bohužel mnohem hůř hratelné, než by mohly být.