Popravdě, Prehistorik jsem hrával spíše druhý díl, jedničku jsem samozřejmě taky kdysi zkoušel, ale nikdy nedohrál. A zápasil jsem s ním i teď. GOG verze byla přes veškerou šíleně rychlá a tudiž nehratelná. Abandonware stránky, uložto, warforum, piratebay, všechno zklamalo, dokonce i na http://www.legendsworld.net/adventure/news jsem měl problém najít hratelnou verzi. Nakonec se podařilo, jen aby zjistil, že na tohle opravdu nemám. Přes veškerou snahu jsem se nedostal dál, než za půlku druhého kola a tak nastoupil Dosbox s ukládáním pozic a po docela tuhém boji Prehistorik padl.
Jak jsem psal, většina zná spíše druhý díl plný secretů, tajných pasáží, passwordů s ulítlou grafikou a sbíráním všemožného jídla s ulítlou grafikou. Jednička vyšla v roce 1991 a je to takový duchovní předchůdce. Grafika není špatná, je pestrobarevná a působí pravěce.
Pračlověk za kterého hrajete musí v každém kole posbírat tolik jídla, aby naplnil status bar. Jídlo získáváte mlácením potvor, které můžete sebrat když omdlí a také procházením jeskyní. Žádný jiný cíl ani příběh ve hře není, ostatně intro je obrázek chrápajícího hrdiny, kterému se zdá o kýtě a v outru máte obrázek natěšené rodinky na žrádlo. Celá tahle sranda má pouhá 4 kola + 3 bossové. Bossfighty jsou navíc opravdu jednoduché.
Zdálo by se to snadné, ale opak je pravdou. Jak jsem psal, musíte sbírat jídlo i v jeskyních, které jsou ovšem plné ohňů a to je problém číslo 1 - hrdina skáče strašně málo a nikdy netušíte jestli oheň přeskočí nebo ne. Jinde ve hře skoky nejsou problémem, problémem jsou obludy. Abyste je zabili svým kyjem, musíte bušit do mezerníku jak vzteklí, jinak se k Vám dostanou a ublíží Vám. Pak je musíte rychle sebrat, než zase oživnou, což může být problém když bojujete s více nepřáteli. Nepřátelé se navíc rádi prochází na místech kam musíte skočit, vylézají z jeskyní, jsou tu nepříjemné potvory plivající oheň, celá řádka nezabitelných sviní, která Vám bude znepříjemňovat cestu (opije házející ořechy, hadi, papoušci). Pochopitelně je to vše nakombinované dohromady a tak energie a životy utíkají rychlostí blesku. Navíc se k tomu přidává i časový limit, který jsem ve dvou ze čtyř kole nestihl i přes ukládání.
Zkrátka a dobře, je to těžký jak prase. Jedinou pomocí jsou powerupy, které jsou náhodné z indiánského ducha. Můžete získat sekyru místo kyje, která zabije nepřátele na jednu ranu, skákací boty či krátkou nesmrtelnosti.
Narozdíl od šíleností typu Cool Spot či Fantastic Dizzy ale věřím, že s troškou tréninku by se hra dala projít i bez save states. Navíc mě i přes jednoduchou náplň v podstatě docela bavila, ať už graficky či principem shánění žrádla. Takže 70%.
Jak jsem psal, většina zná spíše druhý díl plný secretů, tajných pasáží, passwordů s ulítlou grafikou a sbíráním všemožného jídla s ulítlou grafikou. Jednička vyšla v roce 1991 a je to takový duchovní předchůdce. Grafika není špatná, je pestrobarevná a působí pravěce.
Pračlověk za kterého hrajete musí v každém kole posbírat tolik jídla, aby naplnil status bar. Jídlo získáváte mlácením potvor, které můžete sebrat když omdlí a také procházením jeskyní. Žádný jiný cíl ani příběh ve hře není, ostatně intro je obrázek chrápajícího hrdiny, kterému se zdá o kýtě a v outru máte obrázek natěšené rodinky na žrádlo. Celá tahle sranda má pouhá 4 kola + 3 bossové. Bossfighty jsou navíc opravdu jednoduché.
Zdálo by se to snadné, ale opak je pravdou. Jak jsem psal, musíte sbírat jídlo i v jeskyních, které jsou ovšem plné ohňů a to je problém číslo 1 - hrdina skáče strašně málo a nikdy netušíte jestli oheň přeskočí nebo ne. Jinde ve hře skoky nejsou problémem, problémem jsou obludy. Abyste je zabili svým kyjem, musíte bušit do mezerníku jak vzteklí, jinak se k Vám dostanou a ublíží Vám. Pak je musíte rychle sebrat, než zase oživnou, což může být problém když bojujete s více nepřáteli. Nepřátelé se navíc rádi prochází na místech kam musíte skočit, vylézají z jeskyní, jsou tu nepříjemné potvory plivající oheň, celá řádka nezabitelných sviní, která Vám bude znepříjemňovat cestu (opije házející ořechy, hadi, papoušci). Pochopitelně je to vše nakombinované dohromady a tak energie a životy utíkají rychlostí blesku. Navíc se k tomu přidává i časový limit, který jsem ve dvou ze čtyř kole nestihl i přes ukládání.
Zkrátka a dobře, je to těžký jak prase. Jedinou pomocí jsou powerupy, které jsou náhodné z indiánského ducha. Můžete získat sekyru místo kyje, která zabije nepřátele na jednu ranu, skákací boty či krátkou nesmrtelnosti.
Narozdíl od šíleností typu Cool Spot či Fantastic Dizzy ale věřím, že s troškou tréninku by se hra dala projít i bez save states. Navíc mě i přes jednoduchou náplň v podstatě docela bavila, ať už graficky či principem shánění žrádla. Takže 70%.
Samorost 3