Jelikož jsem si potřebovala dát od adventur chvilku pauzu, sáhla jsem úmyslně po tomto tahovém RPG. Ze hry jsem měla respekt už od prvního souboje, který skončil na poprvé ještě relativně dobře. Avšak souboje, které následovaly, mně daly tvrdou lekci.

Mnohdy jsem si musela některé souboje zopakovat, jelikož jsem časem zjistila, že jsem zvolila špatnou taktiku. U nepřátel hlavně nešlo předem zjistit, jaké mají odolnosti, a tak jsem klidně mohla promrhat tah tím, že jsem na ně zaútočila zbraněmi, které na ně neměly žádný efekt.

Dost mě překvapilo velké množství různých druhů nepřátel. Největší průser byl vždy, když na ně neúčinkovala vábnička, či zbraň způsobující ochromení. To už mi bylo jasné, že se u souboje zapotím.

Co se týká inteligence nepřátel, většinou byli až nepříjemně mazaní. Dvakrát se mi však podařilo dostat do patové situace, kdy nepřátelé, zaměřeni na útok na dálku, zůstávali ode mne v bezpečné vzdálenosti, a tak, když jsem je musela zlikvidovat, jsem k nim musela nakráčet jako prase na porážku, protože jiným způsobem se k nim dostat nedalo.

Popravdě jsem moc nevěděla, do jakých dovedností si mám rozdělovat body, tak jsem je dávala rovnoměrně do všech a nepřišlo mi, že by to mělo při soubojích negativní důsledky.

Příběh samotný, včetně prostředí, do kterého byl zasazen, mi přišel zajímavý. Soubojů bylo na můj vkus opravdu hodně, ale vzhledem ke krátké herní době mi to až tolik nevadilo.