Japonci horory umí a dokazují to i novou sérií Spirit Hunter a jejím prvním dílem Death Mark. Už z prvního pohledu je jasné že se bude jednat o old schoolovou duchařinu a naštěstí je tomu tak.

Každopádně si nejdříve lehce nastíníme o čem to je, hlavní hrdina ztratil paměť a jedinou jistotou mu je znaménko ve tvaru kousance od psa, které se mu zničeho nic objevilo na zápěstí. Aby toho nebylo málo, tak netrvá dlouho a hlavní hrdina se přenese do obrovského sídla ve kterém se dozvídá že pokud se znamení nezbaví, tak zemře ohavnou smrtí. Bohužel jako by to nestačilo, brzy se před dveřmi sídla objeví další kteří byli obšťastněni tímhle Death Markem. No a hlavnímu hrdinovi nezbývá nic jiného než zjistit příčinu a přízrak který jim znaménko udělil a vyprovodit ho z našeho světa.

Ano, příběh se může zdát jako silné duchařské klišé, ale není tomu tak. Pracuje se tu totiž hodně s nadpřirozenými mýty apod. Takže často máte pocit, jako by jste prožívali báchorky které jste slyšeli na základce nebo četli na internetu a opravdu to není na škodu. Do toho si totiž tvůrci přimíchali svůj lore, který postupně budou rozšiřovat v dalších hrách a opravdu mě silně zaujmul. Ať už historie hlavní postavy, skvělé návrhy duchů a sekundující charaktery.

Vy si totiž vždy můžete během hry vybrat z dostupných parťáků, ale musíte rozmýšlet bystře, jelikož ne s každým dokážete ducha porazit či se posunout dál. Což může být místy frustrující, jelikož vždy musíte odejít z mapy, po které je přesun pomalejší, musíte dojet do sídla a tam vyměnit parťáka. Když už jsme u té frustrace, tak i obtížnost je místy na vyšší úrovni alá Silent Hill. Často tedy budete muset si všechny posbírané dokumenty pořádně pročíst, vše rozvážit, aby jste pak nelitovali. Sice například boss fighty by šli udělat formou pokus omyl, ale to by jste pak nemusili dosáhnout good endigu (který je občas trochu problém dosáhnout, pokud nemáte návod).

Trochu jsem odbočil, ale nevadí. Vaši parťáci, neboli další postavy, jsou napsány skvěle. Sice pokud je nebudete využívat na průzkum lokace, tak si některých moc neužijete, ale i tak mě většina z osazenstva zajímala a bavila. Podle mě se do stylu hry náramně hodili a některé charaktery i skvěle svým humorem vyvažovali silně temnou atmosféru.

Co se týče atmosféry, tak ta je bezkonkurenční, už dlouho jsem nehrál nějaký nový horor který by na to šel hezky postaru. Nejenže tu máte krásně ručně kreslené pozadí, ale navíc velice kvalitně ozvučené. Když jdete například opuštěnou školou, tak slyšíte střepy jak vám křupou pod nohami, silný vítr jak lomcuje s okny apod. Po ambietní stránce neskutečná práce, ale naštěstí ani soundtrack nezaostává. Ten sice obsahuje jen pár skladeb, ale díky tomu že hraje jen ve vypjatých momentech, tak se vám moc neoposlouchá. Jediné co, ale může po audio stránce zamrzet je absence dabingu, většinou se jednou za čas pronese například jen jedna věta nebo zaskučení postavy.

Pokud hledáte kvalitní horor, který má i příjemný zvrat a na poměry duchařiny i zajímavější zápletku, tak neváhejte a jděte do toho. Protože takhle kvalitních hororovek které sází na atmosféru už moc nevychází.