Celkem obstojná sci-fi záležitost, o které jsem předtím nikdy v životě neslyšel. No a předpokládám, že už ani neuslyším, jedno dohrání Alpha Prime stačí a není třeba se sem dále vracet. Místní hodnocení a fakt, že se o vývoj postaralo nějaké české studio, které má za sebou jen jakž takž ucházející Shade: Hněv andělů, který se kdysi prodával snad jako příloha dětského časopisu (nechci kecat), dávalo tušit, že zde někde bude zakopaný pes. A byl!
Začátek mě upřímně nadchnul. Krásná grafika, náběh na zajímavý příběh, sympatický hlavní hrdina a opravdu celkem kvalitně namluvené postavy. Co se teda pokazilo?
Vše se změnilo ve chvíli, kdy se začalo střílet. Přísahám, že jsem ještě nikdy v žádné hře tolikrát nenahrával uloženou pozici. Nepřátelské jednotky mě nekompromisně drtily, ať jsem dělal co jsem dělal. Absolutní ostrostřelci, kteří mi byli schopni udělit headshot v běhu zpoza rohu a to jsem byl prosím ještě přikrčený. Mám rád určitou dávku realičnosti, ale tady to bylo prostě přetažené a místy až odrazující. Do toho různé otravné střílecí automaty, neustálý nedostatek munice a sem tam i nedostatek kyslíku. Celkem bída. Až někde daleko za polovinou příběhu jsem konečně přišel na to, jak s protivníky bojovat. Tedy schovávat se neustále za bedny a rohy a při střelbě jen na mikrosekundu vykouknout pomocí příslušné klávesy. Někdy ani to nepomohlo, ale jedině díky tomuto ''vykouknutí'' jsem Alphu dohrál.
Zpomalení času je zde asi jen proto, aby tady bylo. Pro mě naprosto zbytečné. Stejně tak i hackování, které je zde ze začátku představeno jako něco nezbytného a úžasného a pak si na něj do konce hry téměř nevzpomenete.
Mohla to být super sci-fi jednohubka. Bohužel není. Hlavně tedy díky přemrštěné obtížnosti, která jinak celkem krátkou hru uměle natahuje a také díky nevyužitému potenciálu některých dobrých nápadů. 65％.