Shrnu to stručně hned ze začátku: skvělá hra! Tento komentář bude z 90% jen chválící, ke konci se zmíním akorát o jediném nedostatku, který si (možná zbytečně) uzmul těch zbylých 10%.
Zatímco první díl byl v mých očích "jen" velmi dobrý a pár věcí mi na něm určitým způsobem vadilo, pokračování No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way mě nadchlo ihned od prvního kroku ve hře a nepustilo až do poslední in-game scény po závěrečných titulcích. Přesně takto vypadá ideální střílečka dle mého gusta.
Lehký údiv u mě začal hned v první seznamovací misi, a to nad implementovanými RPG prvky v podobě inventáře a především možnosti vylepšovat své dovednosti pomocí nasbíraných zkušenostních bodů. Nejedná se samozřejmě o žádné kouzlení nebo aury, jak by nyní někomu mohlo připadat, ale například o zdokonalování se v práci se špiónskými nástroji, se zbraněmi nebo posílení svého zdraví. Tyto body se sbírají automaticky za plnění hlavních úkolů, za plnění vedlejších úkolů a především také za nalézání "secretů" v podobě obálek nebo tajných dokumentů. Tento bonusový obsah plný vtipných textů jsem se snažil hledat opravdu poctivě, otevřel jsem snad každý šuplík ve hře a na konci jsem díky tomu měl své statistiky téměř na maximu.
Tím se dostávám dále. Prostředí je na svou dobu nebývale interaktivní, většina skříněk, skříní, dveří nebo zmíněných šuplíků lze reálně otevřít a zavřít. Ty, které zrovna nejdou a jsou označny šedým nápisem, stejně později prozkoumáte v rámci posunu příběhu v dané lokalitě. Level design je výborný, nemohu mluvit ani o koridoru, ani o nějaké otevřené možnosti pohybu, zkrátka něco mezi tím. Sem tam se vrátíte i na místa dříve navštívená, ale vše dává smysl a je to v pořádku. Nedokáži s jasnou hlavu říct, která z misí mě bavila nejvíce, každá byla totiž originální a naprosto specifická. Ze začátku procházíte městečko v asijském stylu, poté přichází na řadu zasněžený srub, od kterého se vydáváte postupně plnit úkoly do všech směrů herní mapy, podíváte se do polorozpadlého domu jedné postavy z předchozího dílu, abyste o chvíli později sváděli souboj v obytném přívěsu, který unáší tornádo (výborná část!) a tak dále, nebudu zbytečně spoilerovat.
Příběhová linka je velice zábavná, částečně navazuje na The Operative: No One Lives Forever, postavy jsou opět naprosto dokonale nadabované a sáhodlouhé nudné rozhovory zde již naštěstí nenajdete. Nelze zapomenout na úžasný a naprosto pasující dabing indických občanů, policistů a strážných. Hlášky jako “Somebody ate my mango chutney! My mother made that for me!!!" v indické angličtině mě totálně zničily. Stejně tak i francouzský vrahoun Pierre the Mime King a kopa dalších vtipných charakterů.
Grafika za ty dva roky doznala výrazných změn, Cate Archer je zde trošku jinak vykreslená, už to není ta elegantní dáma, která mi, nevím proč, připomínala vzhledem i chováním herečku Cate Blanchet (tu moc nemusím), ale je pojata spíše jako mladá, sebevědomá a přidrzlá slečna s odhaleným pupíkem.
Zbraní sice není mnoho, ale i zde si vystačíte především se základní pistolí s tlumičem. K tomu stačí přidat pár užitečných udělátek, která jsem hojně využíval a je to. Stealth způsob projití hrou je zde částečně možný, ale já ho beru spíše jen jako takový doplněk, který NOLF zase o něco více odlišuje od stříleček bezhlavého typu.
Na bugy jsem ve hře naštěstí nenarazil. Délka hry je optimální, kratší než jednička určitě bude, ale žádná šílená rychlovka to taky není a na vyšší obtížnosti, které si určitě časem zkusím, to bude ještě pěkných pár hodin herního času navíc.
Co mi tedy na této jinak vynikající akční hře vadilo a připravilo ji o plné nebo skoro plné hodnocení?
Stupidní respawn nepřátel na místech, která už jsem dříve vyčistil. Je mi jasné, že pokud například vystřílím komplex budov a pokračuji dále na kopec odpálit radiostanici a poté se vrátím zpět do komplexu, tak tam na mě mohou čekat třeba ze dva noví nepřátelé. Pokud je ovšem zlikviduji a začnou se zde odnikud objevovat další skupinky v přesných časových intervalech ještě asi pětkrát, něco je špatně. Je to značně otravné, kazí to dojem ze hry, ale naštěstí se to děje jen na několika místech v rámci celé hry a to především v její první třetině. Škoda. 90%.
Zatímco první díl byl v mých očích "jen" velmi dobrý a pár věcí mi na něm určitým způsobem vadilo, pokračování No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way mě nadchlo ihned od prvního kroku ve hře a nepustilo až do poslední in-game scény po závěrečných titulcích. Přesně takto vypadá ideální střílečka dle mého gusta.
Lehký údiv u mě začal hned v první seznamovací misi, a to nad implementovanými RPG prvky v podobě inventáře a především možnosti vylepšovat své dovednosti pomocí nasbíraných zkušenostních bodů. Nejedná se samozřejmě o žádné kouzlení nebo aury, jak by nyní někomu mohlo připadat, ale například o zdokonalování se v práci se špiónskými nástroji, se zbraněmi nebo posílení svého zdraví. Tyto body se sbírají automaticky za plnění hlavních úkolů, za plnění vedlejších úkolů a především také za nalézání "secretů" v podobě obálek nebo tajných dokumentů. Tento bonusový obsah plný vtipných textů jsem se snažil hledat opravdu poctivě, otevřel jsem snad každý šuplík ve hře a na konci jsem díky tomu měl své statistiky téměř na maximu.
Tím se dostávám dále. Prostředí je na svou dobu nebývale interaktivní, většina skříněk, skříní, dveří nebo zmíněných šuplíků lze reálně otevřít a zavřít. Ty, které zrovna nejdou a jsou označny šedým nápisem, stejně později prozkoumáte v rámci posunu příběhu v dané lokalitě. Level design je výborný, nemohu mluvit ani o koridoru, ani o nějaké otevřené možnosti pohybu, zkrátka něco mezi tím. Sem tam se vrátíte i na místa dříve navštívená, ale vše dává smysl a je to v pořádku. Nedokáži s jasnou hlavu říct, která z misí mě bavila nejvíce, každá byla totiž originální a naprosto specifická. Ze začátku procházíte městečko v asijském stylu, poté přichází na řadu zasněžený srub, od kterého se vydáváte postupně plnit úkoly do všech směrů herní mapy, podíváte se do polorozpadlého domu jedné postavy z předchozího dílu, abyste o chvíli později sváděli souboj v obytném přívěsu, který unáší tornádo (výborná část!) a tak dále, nebudu zbytečně spoilerovat.
Příběhová linka je velice zábavná, částečně navazuje na The Operative: No One Lives Forever, postavy jsou opět naprosto dokonale nadabované a sáhodlouhé nudné rozhovory zde již naštěstí nenajdete. Nelze zapomenout na úžasný a naprosto pasující dabing indických občanů, policistů a strážných. Hlášky jako “Somebody ate my mango chutney! My mother made that for me!!!" v indické angličtině mě totálně zničily. Stejně tak i francouzský vrahoun Pierre the Mime King a kopa dalších vtipných charakterů.
Grafika za ty dva roky doznala výrazných změn, Cate Archer je zde trošku jinak vykreslená, už to není ta elegantní dáma, která mi, nevím proč, připomínala vzhledem i chováním herečku Cate Blanchet (tu moc nemusím), ale je pojata spíše jako mladá, sebevědomá a přidrzlá slečna s odhaleným pupíkem.
Zbraní sice není mnoho, ale i zde si vystačíte především se základní pistolí s tlumičem. K tomu stačí přidat pár užitečných udělátek, která jsem hojně využíval a je to. Stealth způsob projití hrou je zde částečně možný, ale já ho beru spíše jen jako takový doplněk, který NOLF zase o něco více odlišuje od stříleček bezhlavého typu.
Na bugy jsem ve hře naštěstí nenarazil. Délka hry je optimální, kratší než jednička určitě bude, ale žádná šílená rychlovka to taky není a na vyšší obtížnosti, které si určitě časem zkusím, to bude ještě pěkných pár hodin herního času navíc.
Co mi tedy na této jinak vynikající akční hře vadilo a připravilo ji o plné nebo skoro plné hodnocení?
Stupidní respawn nepřátel na místech, která už jsem dříve vyčistil. Je mi jasné, že pokud například vystřílím komplex budov a pokračuji dále na kopec odpálit radiostanici a poté se vrátím zpět do komplexu, tak tam na mě mohou čekat třeba ze dva noví nepřátelé. Pokud je ovšem zlikviduji a začnou se zde odnikud objevovat další skupinky v přesných časových intervalech ještě asi pětkrát, něco je špatně. Je to značně otravné, kazí to dojem ze hry, ale naštěstí se to děje jen na několika místech v rámci celé hry a to především v její první třetině. Škoda. 90%.
Pro: příběh, dabing, postavy, grafika, interaktivní prostředí, délka hry, RPG systém, mise, gadgety a další
Proti: respawn nepřátel v určitých oblastech