První Ori pro mě představoval perfektně zvládnutou plošinovku. Perfektní technické zpracování a zábavné herní mechaniky. Bohužel subjektivně byla hra těžší, než by mi vyhovovalo. Hlavně únikové pasáže představují věc, kterou ve hrách z duše nenávidím. Opakování stejných úseků stále dokola v mám případě ničí zábavu. Uvědomuji, že se jedná o moji nešikovnost a netrpělivost, ale pokud má hra primárně zabavit, tak takhle ne.

Z tohoto důvodu jsem pro hraní druhého dílu zvolil pro mě netradiční obtížnost snadnou. Díky tomu jsem si hru užil o něco víc. Ubylo výrazně frustrace. V pokračování navíc přibyla k únikům i novinka kombinující je s bossfighty. Brrr. Hra na snadnou obtížnost hodně odpouští. Boje jsou snadné a umřít se při nich prakticky nedá. Po bodlinách se dá skoro chodit a laser dokonce procházet. To už bylo asi zbytečně moc a ze hry se vytratila větší výzva. Na druhou stranu hra byla pro mě plynulá a rychle odsýpala.

Novinek oproti prvnímu výrazně nepřibylo ale nějaké jsou. Je zde nový je systém schopností. Ten podle mě ale není příliš funkční, protože si po krátké době hraní nějaké vyberete a pokud nemáte velkou chuť experimentovat v podstatě nemáte důvod je měnit. Nic vás k tomu totiž nenutí. Meč a regeneraci jsem používal od začátku do konce. Další levelování schopností je pro hraní hry zbytečné a bez efektu. Tohle ale může být specifikum snadné obtížnosti a nevylučuji, že celý systém dostává smysl s obtížností vyšší. Pokud to tak je pak by to bylo jedině dobře.

Při hraní za vámi nezůstává tolik nevyřešených míst. I s nově získanými schopnostmi se tak naštěstí v přehnaném množství nekonají návraty do již prošlých oblastí. Autoři trochu lépe pracují i s učením nových schopností. V prvním dílu jsem párkrát novou schopnost nepobral úplně hned. Tady je to hladší.

Nově hra obsahuje i nepovinné úkoly. Není to úplně na škodu, ale spočívají jen v nošení věcí sem a tam. Stejně tak vylepšování osady Mokiů. Trend doby je asi takový. Naštěstí oboje je jen něco navíc a není nutné se tím zabývat. Trochu větší smysl mají nové bojové arény a zejména úseky které je nutné zvládnout na čas. Já s tím čas neztrácel, ale tohle může pro jiné hráče představovat výzvu, a i díky vestavěnému žebříčku touhu se zlepšovat a porovnávat s ostatními.

Grafika opět nádherná. Hudba na mě působila jako recyklát z prvního dílu. Nicméně toto není výtka. Audiovizuál je opět parádní. Zvuk měl menší bug a občas podivně zabzučel. Hra je možná o něco náročnější na hardware. Ve hře je implementovaný nový systém ukládání. I když mi ze začátku chyběl ten původní, tak nový systém beru jako pozitivum. Ukládá skoro všude a po tom starém se vám velmi brzy stýskat přestane.