Agent Mlíčňák je asi první klasická point & click adventura, kterou jsem kdy hrál. V té době jsem si díky ne tak vídanému českému jazyku myslel, že hra pochází od nás, ale její originální původ je u našich severních sousedů z Polska. O samotný legendární český překlad se pak postaral neméně legendární herní novinář Andrej Anastasov. Tento překlad bohužel není dostupný pro GOG verzi, kde si lze tuto hru zahrát pouze v angličtině nebo v polštině. Nyní jsem si ze zvědavosti zahrál anglickou verzi a až nyní jsem tak zjistil, že spousta dialogů byla překladatelem značně změněna. Vznikla tak spousta více i méně vtipných hlášek, které ale původní autoři vůbec nezamýšleli. Co ale u překladu nechápu je to, že došlo i ke změně jmen postav. Hlavní postava se tak místo originálního Mark Hopeh jmenuje v CZ Kevin Hoppef (ale později sám o sobě říká, že je Marek zelenáč !!!), hlavní záporňák se zase jmenuje v CZ Pankrác Oblouk, v originále John Noty (což je nejspíše schválně foneticky stejně znící jako 'naughty').

A o co vlastně ve hře jde? V jedné bance z ničeho nic zmizelo beze stopy všechno zlato a to přímo před zraky strážců. Protože si s daným případem neví nikdo rady, dostala jej na starosti tajná vládní organizace RGB. Co ta zkratka znamená je tajné (v češtině se organizace jmenuje Hurvínkovo Spasení (???)). Tato organizace si následně najala kartářku, která na základě svých schopnosti vybrala v telefonním seznamu právě našeho hlavního hrdinu Marka. Ten na nabídku kývne především proto, že na tajné agenty přece letí všechny holky. Před nasazením do akce však nejprve zamíří do tréningového tábora, kde má místní kapitán za úkol z něj udělat tajného agenta.

Jako malý jsem hru a její překlad zbožňoval. Dnešníma očima mi ten překlad nepřijde zase tak moc vtipný, ale z čisté nostalgie přivřu obě oči. Samotná hratelnost je intuitivní pro všechny hráče klasických point & click adventur. Příběh není nijak světoborný, sází hlavně na humor, toho se bohužel týká i řešení některých problémů. Grafice nemám co vytknout, co ale musím hodně vyzdvihnout je hudba. Často se mi stává, že si na některé melodie vzpomenu a začnu si je pobrukovat.