Shining Force 2 má pro mě ideální poměr příběhu, průzkumu a taktických soubojů. Mechanismy se od jedničky nehnuly ani o píď a jakkoliv jsou jednoduché, pořád se jim nezapře návykovost a bezzákysovost. Balanc mi přišel o něco lepší, jen jednotky s krátkýma nohama mají smůlu a získávají expy pomalejš. Na to doplatil i můj oblíbenec vlkodlak, páč jsem pro něj tentokrát nenašel prstýnek rychlosti a nemohla se z něj stát obávaná vzteklina. Souboje mají lehkou nepředvídatelnost, probíhá zde několik zákeřných hodů a ať se snažíte jakkoliv, čas od času nějaká postava potřebuje křísit. Na druhou stranu prohra není fatální, zůstanou vám expy a můžete to zkoušet znovu, o něco silnější.

Příběh vyznívá mnohem víc pohádkovějc než v jedničce a má komediální prvky, což vítám. Pravda, začínáte jako vyzáblý klučina co by nepřepral ani čivavu a těžko uvěřit, že na něj všichni spoléhají. Ale to se rychle podalo a například finální hlasování družiny, jestli má hlavní hrdina právo polibkem vzbudit spící princeznu nebo to připadne samozvanému trpasličímu válečníkovi, upřímně pobavilo.