Do tohoto rozšíření se mi chtělo i nechtělo. Chtělo z toho důvodu, že jsem věděla, že mě čeká ještě pár desítek hodin zábavy, ale zároveň jsem ho i hrát nechtěla, protože jsem věděla, že po něm přijde konec. Tedy alespoň toho jednoho celého průchodu hrou.
Změna prostředí od nuzného Velenu nebo deštivého Skellige byla vskutku velká. Je sice fakt, že zde se barvami opravdu nešetřilo, až mě z toho místy bolely oči (hlavně, pokud jsem vylezla z nějakého domu, kde panovala nepřirozená tma), ale na druhou stranu jsem si na ty barvy zvykla. Atmosféra bohatého kraje, kde se pije víno, pořádají se bankety, kde se pije víno a kde nikdy neprší a pije se víno, byla vystižena naprosto přesně. Najít mezi vinicemi jednorožce, nepřekvapilo by mě to. Ale bohužel jsem mezi nimi našla archespory (brzy přejmenované na "ty pitomé kytky"), které mi pily krev už v prvním díle. Naopak jsem uvítala četný výskyt upírů.
Trochu mě zamrzela větší frekvence opakujících se úkolů, jako jsou vinaři s jeskyní, rytíř v nesnázích nebo základna tlupy. To poslední jmenované se mi ani moc k zaklínačovi nehodilo a byl takový zvláštní pocit, že po zabíjení příšer jsem měla náhle vymlátit několik desítek lidí během pár minut. Tyto úkoly mi přišly zbytečné. Naštěstí to vynahradily vedlejší úkoly a zakázky, kterých bylo dostatek a byly zábavné.
Nejlepší byla ale hlavní dějová linie. Kraj Toussaint plný slunce a vína mě uvítal krásným kontrastem - sérií vražd. Během chvíle se z vcelku klasického a "nudného" vyšetřování stal rodinný problém, v jehož čele stály křivdy z minulosti. A opět nastal zajímavý moment, kdy jsem dokázala chápat, ne-li přímo omlouvat činy hlavního padoucha. Navodit potřebu přemýšlet o zlých skutcích a přehodnocovat svoje názory na ně, to třetí Zaklínač opravdu umí. Ještě bych zmínila oblast pohádkového světa, kam se hráč může dostat v rámci hlavního úkolu. Říkala jsem si, že už mě asi nic nepřekvapí a pak přišlo tohle. Musím pochválit autory za jejich fantazii a že se rozhodli tento svět do světa Zaklínače zakomponovat. Sice je to také taková přehlídka barev a světla, ale mě to moc bavilo a tenhle přídavek do světa Zaklínače budu mít už spojený s pohádkovým světem.
Možnost mít vlastní sídlo je fajn a k zakončení celé série se to hodí. Na závěr malý fashion koutek. Po dlouhém bádání a barvení mi vyšla jako nejlepší kombinace manticora obarvená celá na černo. Zklamalo mě, jak se barvila kočičí zbroj, takže jsem si nechala červenou zbroj a zbytek černý. A zbroj školy medvěda a hlavně griffina nic nemůže vylepšit - potvrzeno.
Změna prostředí od nuzného Velenu nebo deštivého Skellige byla vskutku velká. Je sice fakt, že zde se barvami opravdu nešetřilo, až mě z toho místy bolely oči (hlavně, pokud jsem vylezla z nějakého domu, kde panovala nepřirozená tma), ale na druhou stranu jsem si na ty barvy zvykla. Atmosféra bohatého kraje, kde se pije víno, pořádají se bankety, kde se pije víno a kde nikdy neprší a pije se víno, byla vystižena naprosto přesně. Najít mezi vinicemi jednorožce, nepřekvapilo by mě to. Ale bohužel jsem mezi nimi našla archespory (brzy přejmenované na "ty pitomé kytky"), které mi pily krev už v prvním díle. Naopak jsem uvítala četný výskyt upírů.
Trochu mě zamrzela větší frekvence opakujících se úkolů, jako jsou vinaři s jeskyní, rytíř v nesnázích nebo základna tlupy. To poslední jmenované se mi ani moc k zaklínačovi nehodilo a byl takový zvláštní pocit, že po zabíjení příšer jsem měla náhle vymlátit několik desítek lidí během pár minut. Tyto úkoly mi přišly zbytečné. Naštěstí to vynahradily vedlejší úkoly a zakázky, kterých bylo dostatek a byly zábavné.
Nejlepší byla ale hlavní dějová linie. Kraj Toussaint plný slunce a vína mě uvítal krásným kontrastem - sérií vražd. Během chvíle se z vcelku klasického a "nudného" vyšetřování stal rodinný problém, v jehož čele stály křivdy z minulosti. A opět nastal zajímavý moment, kdy jsem dokázala chápat, ne-li přímo omlouvat činy hlavního padoucha. Navodit potřebu přemýšlet o zlých skutcích a přehodnocovat svoje názory na ně, to třetí Zaklínač opravdu umí. Ještě bych zmínila oblast pohádkového světa, kam se hráč může dostat v rámci hlavního úkolu. Říkala jsem si, že už mě asi nic nepřekvapí a pak přišlo tohle. Musím pochválit autory za jejich fantazii a že se rozhodli tento svět do světa Zaklínače zakomponovat. Sice je to také taková přehlídka barev a světla, ale mě to moc bavilo a tenhle přídavek do světa Zaklínače budu mít už spojený s pohádkovým světem.
Možnost mít vlastní sídlo je fajn a k zakončení celé série se to hodí. Na závěr malý fashion koutek. Po dlouhém bádání a barvení mi vyšla jako nejlepší kombinace manticora obarvená celá na černo. Zklamalo mě, jak se barvila kočičí zbroj, takže jsem si nechala červenou zbroj a zbytek černý. A zbroj školy medvěda a hlavně griffina nic nemůže vylepšit - potvrzeno.
Pro: Toussaint, hlavní dějová linie, mutageny, barvy, vlastní sídlo, vedlejší úkoly