Jak jenom začít? Po dohrání všech souls her na PC jsem chtěl víc a prakticky jediné po čem moje hráčské srdce toužilo, byl Bloodborne. Bohužel Bloodborne je PS4 exkluzivka, takže mi nezbývalo než si pořídit PS4 a stát tím, čím sám opovrhuji console peasantem. A rozhodně toho nelituji.
You are not wanted here.
Hra se odehrává ve městě Yharnam, zjevně inspirované viktoriánskou Anglií, proslulé především léčení krví, jež sem přivedlo samotného hráče. Podepíšete kontrakt a po naprosto wtf intru se probudíte na klinice. Nikdo se neobtěžuje vám cokoliv vysvětlit, jste sami, bezbranní a jenom víte, že musíte najít bledou krev.
Po setkání s prvním enemákem se odporoučíte do Lovcova Snu, dostanete svojí první zbraň a Gehrman Vás pošle zabíjet bestie. Toť vše. Již od samého začátku na Vás dýchá temná, tížívá atmosféra, která Vás bude držet a nepustí až do samotného konce.
Our eyes are yet to open
Příběh je typický From Soft, velice vágní, schovaný za popisky předmětů a pár cutscén, jež je ve hře poskrovnu. Mnoho nevysvětlí a když už nějaké jsou, člověk jenom kouká s otevřenou hubou co se to sakra stalo viz po zabití Rom ?.
Z NPCček jsem si nejvíc zamiloval Eileen – Honter must hont. Jak tomu bývá zvykem u souls her, většinu postav nečeká happy end a vůbec je najít , je oříšek sám pro sebe. Takže RIP in pieces.
Pokud člověka zajímá dění v Bloodbornu rozhodně doporučuji zkouknout VaatiVidya, případně přečíst Paleblood Hunt od Redgrava. Lore v této hře jde opravdu do hloubky a já jsem mu naprosto propadl. Nicméně příběh v bloodbornu hraje až druhé housle.
A hunter should hunt beasts.
Oproti svému předchůdci je hra mnohem rychlejší, soubojový systém odměňuje hráče za agresivitu a trestá pasivitu, viz nová rally mechanika, kdy po utržení zranění může hráč dalšími útoky získat část svého zdraví zpět. Je pouze na Vás zda se vyléčíte, nebo jestli budete sekat dál.
Zbraně jsou kapitola sama pro sebe. Nádherně zpracované, luxusní animace a epesní ozvučení. Je jich sice méně, ale každá zbraň má tzv. transform útoky. Při svém prvním průchodu jsem používal ikonu honu - Boreclever, a za celou hru ho nevyměnil. Často se mi stávalo, že jsem procházel lokacemi a jenom tak si cvakal L1. druhej průchod jsem dojel s milenkou všech R1 spammerů - blade of mercy a s jinou zbraní bych už asi nehrál.
Ale pak jsou tady mechaniky, který už tak libový nejsou. Takový farmení blood vials je fakt průser, pokud se zaseknete na těžším bosovi a spotřebujete všechny lahvičky, nezbyde Vám nic jinýho, než strávit třeba hodinu a půl farmením, OOF. Not fun sir.
Až na pár debilních bosů Amygdala, Rom, nebo Moon Presence se všichni celkem povedli.
No we shall not abandon the dream.
Graficky nemám hře co vytknout, naprostá šmakuláda, od zpracování nepřátel, architektury budov, feel jednotlivých lokací až po bose. Projdeme si dechberoucí, temné katedrály, vypáléná města do základů, nádherné lesy plné místní zvířeny, a nebo třeba městečko plný Amygdal, který si jen tak čilujou pověšený na barákách, takže procházka nočním Yharnamem s Měsíčkem nad hlavou je zážitek.
Každopádně některý lokace jsou za trest a dají pěkně zabrat. Nightmare of Mensis a Winter Lanterns, Nightmare Frontier a Forbidden Woods jsou dílem ďábla.
Zvuky jsou taktéž na úrovni, šílení obyvatelé města na Vás pořvávají, skřeky monster a bosů, a zvuky zbraní jsou absolutní špica ,takovej pizza cutter je luxus, ale nejvíce musím vyzdvihnout soundtrack, absolutní MASTERPIECE. Jedna z mála her, kde si čas od času pustím OST. takovej OST k living failures, cleric beast, Ludwigovi, Laurencovi nebo k Gehrmanovi a mnoho dalších Naprostej eargasm.
DLC je naprostý vrchol Bloodbornu, vyplnilo některé lore mezery, přidalo nejlepší bose a pár zbraní. Nejtěžší bos DLCčka na Vás čeká ve studni.
I bid thee farewell, it has been a pleasure. May the good blood guide your way.
Ačkoliv považuji Bloodborne za jednu z nejlepších her co jsem kdy hrál, není bez chybičky a nachází se tam spousta věcí, které mi nedají spát. Nejvíc mě sere, že je to PS4 exkluzivka, kupovat konzoli kvůli jediný hře.
Zoufalý loadingy i s SSD, 30 fps lock, Yikes. Ó jak rád bych to viděl na glorious 60 fps.
Další věc je schovanej content, bez návodů by se vůbec člověk nepodíval do některých lokací Cainhurst, Orphanage nebo i DLC. Koho by napadlo jít do lesa, tam se dostat na kliniku, sebrat pozvánku, dojít do Hemwick Charnel Lane a tam počkat na kočár, který vás odveze na hrad vystřiženej jak z Drákuly. SMH.
Nudný a repetetivní Chalice dungeony, kde se nachází některý jinak nepřístupní bosové, nejlepší blood gemy a runy. A je tam i držitelka platinový trofeje.
Nicméně tyto negativa se krčí ve stínu pozitiv a dokážu je přehlédnout. Nebýt těchto pár negativ nezdráhal bych se hře dát stovku.
The night, and the dream, were long...
You are not wanted here.
Hra se odehrává ve městě Yharnam, zjevně inspirované viktoriánskou Anglií, proslulé především léčení krví, jež sem přivedlo samotného hráče. Podepíšete kontrakt a po naprosto wtf intru se probudíte na klinice. Nikdo se neobtěžuje vám cokoliv vysvětlit, jste sami, bezbranní a jenom víte, že musíte najít bledou krev.
Po setkání s prvním enemákem se odporoučíte do Lovcova Snu, dostanete svojí první zbraň a Gehrman Vás pošle zabíjet bestie. Toť vše. Již od samého začátku na Vás dýchá temná, tížívá atmosféra, která Vás bude držet a nepustí až do samotného konce.
Our eyes are yet to open
Příběh je typický From Soft, velice vágní, schovaný za popisky předmětů a pár cutscén, jež je ve hře poskrovnu. Mnoho nevysvětlí a když už nějaké jsou, člověk jenom kouká s otevřenou hubou co se to sakra stalo viz po zabití Rom ?.
Z NPCček jsem si nejvíc zamiloval Eileen – Honter must hont. Jak tomu bývá zvykem u souls her, většinu postav nečeká happy end a vůbec je najít , je oříšek sám pro sebe. Takže RIP in pieces.
Pokud člověka zajímá dění v Bloodbornu rozhodně doporučuji zkouknout VaatiVidya, případně přečíst Paleblood Hunt od Redgrava. Lore v této hře jde opravdu do hloubky a já jsem mu naprosto propadl. Nicméně příběh v bloodbornu hraje až druhé housle.
A hunter should hunt beasts.
Oproti svému předchůdci je hra mnohem rychlejší, soubojový systém odměňuje hráče za agresivitu a trestá pasivitu, viz nová rally mechanika, kdy po utržení zranění může hráč dalšími útoky získat část svého zdraví zpět. Je pouze na Vás zda se vyléčíte, nebo jestli budete sekat dál.
Zbraně jsou kapitola sama pro sebe. Nádherně zpracované, luxusní animace a epesní ozvučení. Je jich sice méně, ale každá zbraň má tzv. transform útoky. Při svém prvním průchodu jsem používal ikonu honu - Boreclever, a za celou hru ho nevyměnil. Často se mi stávalo, že jsem procházel lokacemi a jenom tak si cvakal L1. druhej průchod jsem dojel s milenkou všech R1 spammerů - blade of mercy a s jinou zbraní bych už asi nehrál.
Ale pak jsou tady mechaniky, který už tak libový nejsou. Takový farmení blood vials je fakt průser, pokud se zaseknete na těžším bosovi a spotřebujete všechny lahvičky, nezbyde Vám nic jinýho, než strávit třeba hodinu a půl farmením, OOF. Not fun sir.
Až na pár debilních bosů Amygdala, Rom, nebo Moon Presence se všichni celkem povedli.
No we shall not abandon the dream.
Graficky nemám hře co vytknout, naprostá šmakuláda, od zpracování nepřátel, architektury budov, feel jednotlivých lokací až po bose. Projdeme si dechberoucí, temné katedrály, vypáléná města do základů, nádherné lesy plné místní zvířeny, a nebo třeba městečko plný Amygdal, který si jen tak čilujou pověšený na barákách, takže procházka nočním Yharnamem s Měsíčkem nad hlavou je zážitek.
Každopádně některý lokace jsou za trest a dají pěkně zabrat. Nightmare of Mensis a Winter Lanterns, Nightmare Frontier a Forbidden Woods jsou dílem ďábla.
Zvuky jsou taktéž na úrovni, šílení obyvatelé města na Vás pořvávají, skřeky monster a bosů, a zvuky zbraní jsou absolutní špica ,takovej pizza cutter je luxus, ale nejvíce musím vyzdvihnout soundtrack, absolutní MASTERPIECE. Jedna z mála her, kde si čas od času pustím OST. takovej OST k living failures, cleric beast, Ludwigovi, Laurencovi nebo k Gehrmanovi a mnoho dalších Naprostej eargasm.
DLC je naprostý vrchol Bloodbornu, vyplnilo některé lore mezery, přidalo nejlepší bose a pár zbraní. Nejtěžší bos DLCčka na Vás čeká ve studni.
I bid thee farewell, it has been a pleasure. May the good blood guide your way.
Ačkoliv považuji Bloodborne za jednu z nejlepších her co jsem kdy hrál, není bez chybičky a nachází se tam spousta věcí, které mi nedají spát. Nejvíc mě sere, že je to PS4 exkluzivka, kupovat konzoli kvůli jediný hře.
Zoufalý loadingy i s SSD, 30 fps lock, Yikes. Ó jak rád bych to viděl na glorious 60 fps.
Další věc je schovanej content, bez návodů by se vůbec člověk nepodíval do některých lokací Cainhurst, Orphanage nebo i DLC. Koho by napadlo jít do lesa, tam se dostat na kliniku, sebrat pozvánku, dojít do Hemwick Charnel Lane a tam počkat na kočár, který vás odveze na hrad vystřiženej jak z Drákuly. SMH.
Nudný a repetetivní Chalice dungeony, kde se nachází některý jinak nepřístupní bosové, nejlepší blood gemy a runy. A je tam i držitelka platinový trofeje.
Nicméně tyto negativa se krčí ve stínu pozitiv a dokážu je přehlédnout. Nebýt těchto pár negativ nezdráhal bych se hře dát stovku.
The night, and the dream, were long...
A Plague Tale: Requiem
Pro: atmosféra, zbraně soubojový systém, bosové, OST, lore, DLC, Univerzum
Proti: PS4 exkluzivka, schovanej contnent, chalice dungeons