Heroes III byla, je a nejspíš i vždy bude nejlepší tahovou strategií všech dob. Je to hra, na které mám nahráno určitě přes 2000 hodin a bohužel nejspíš nikdy nezjistím přesně kolik, jelikož se to nikde nezaznamenává. První hra, kterou jsem kdy měl tu čest hrát. Hra, u které jsem trávil své dobré i špatné dny, u které jsem seděl když pršelo, když svítilo slunce, když z nebe sršely blesky a pokud se bude někdy za mého života hroutit svět, nespíš u ní budu sedět také. Hra, o které jsem přemýšlel na dovolených a proklínal své rodiče, že mi ji nedovolili vzít s sebou. Hra, ke které jsem se vracel, když mě všechny ostatní hry zklamaly. Pokud někdy v historii existovala hra, u které nebude považováno za hyperbolu nazvat ji legendou, je to právě Heroes of Might and Magic III: The Restoration of Erathia.
Nebylo by však správné nezmínit, že dnes už si hru nedovedu představit bez rozšíření In the Wake of Gods. Dodnes nevím, jestli je to oficiální datadisk nebo jen enormní fanouškovský mód, ale vím zcela jistě, že právě on dodává hře tu nepopiratelnou epičnost. Kdo by přeci chtěl hrát za Titána, když může hrát za Pána hromů a kosit nepřátele dvěma blesky za kolo? Mít v armádě pět set stříbrných golemů, kteří jsou imunní vůči většině kouzel a jejich úder pěstí se rovná takřka jisté smrti? Vytvořit si pomocí svých Santa Gremlinů osobní promodralou gremliní stráž a švihat s ní jednu kouli za druhou? Zkrátka a dobře lituji každého, kdo o tomto rozšíření nevěděl či jej nesehnal, neboť jej považuji za nejlepší datadisk všech dob - a ano, lepší než HoS a BaW.
O herních mechanismech už tu bylo myslím řečeno vše, co by stálo za zmínku, a protože nechci krást ostatním jejich nápady, napíšu jen, že se jedná o absolutní špičku. Vše má svůj smysl, každá surovina má své využití a každý stavba v hradu (snad vyjma portu) není zanedbatelná.
Ale abych tu jen neslintal, zkusím tu vypíchnout pár záporů, které mě během let mírně pily krev. Měj však v paměti, že jde jen o drobnosti, která jinak neohrožují jedinečný zážitek z této hry:
- nevyváženost některých jednotek - u vyšších stupňů se rozdíly v HP a síle víceméně stírají, ale takové Pixies nebo Imps působí vedle Halbeiderů a Kentaurů jako hloupý vtip. Ale i výše, když hledáte, tak najdete propastné nevyváženosti. Kupříkladu si srovnejte staty Naga Queen a Wyvern Monarch. Nebo Wrights a Magogs.
- nedostatek XL map - jakmile si člověk jednou zvykne na rozsáhlé mapy s dlouhou hrací dobou, těžko se již přechází na mapy M či notabene S. A dobrých XL map je opravdu zoufale málo. Zde naštěstí zachraňují fanouškovské mapy.
- nutnost Earth Magic a Town Portal - některé mapy (příklad budiž Myth & Legend) jsou zkrátka tak obří a prolezlé desítkami nepřátelských hrdinů, že bez expert EM a kouzla TP se nedá udržet všechny své hrady. Čili pokud vám hra nenabídne EM v základní osmičce skillů, můžete to rovnou zabalit.
- hrdinové s cover of darkness, kteří s každým pohybem zakrývají mapu závojem temnoty. Jsou celkem vzácní, ale když se nějaký objeví tak je neskutečně otravný.
- neovlivnitelný Fear v bitvách - na rozdíl od morálky či lucku, které se dají snadno regulovat různými artefakty, je fear nezávislý a smrtící. Když se vám v boji náhle zalekne klíčová jednotka a vynechá tah, můžete celou pečlivě budovanou strategii hodit do koše. Kupříkladu kokot střelec, na jehož rozbití katapultu spoléhá celý hrad. To dokáže opravdu solidně frustrovat. Mluvím ze zkušenosti. Nedávné.
- Chybí možnost "zobrazit vše" inventáři - dostupný je jen malý řádek o pěti artefaktech. Takže pokud máte téměř plný vak a chcete se dostat k potřebnému předmětů, nezbývá vám než trpělivě klikat. Také to trochu deklasuje skládání legendárních artefaktů, jelikož těžko zjistím, že mám všechny části, když si je nemohu zobrazit naráz. Zde naštěstí opět nastupují fanoušci s módem, který přidá truhlu s touto funkcí.
- přesílené itemy a kouzla - příklad budiž expertní Berserk anebo Dimension Door, těžko opomenout i andělskou alianci. Naštěstí jdou zabanovat.
- dále bych mohl sázet i osobní otravné vzpomínky, jako tendenci počítače přikročit k hromadné sebevraždě skrze Armageddon kdykoliv začne prohrávat, ale to už ani tak nejsou chyby hry, jakožto spíše ne-úplně zdravé funkce pro zábavnost hry. A já nechci, aby HoMaM III vypadala jako špatná hra. Je to totiž naopak legendární nadčasová tahová strategie, kterou by měl vyzkoušet každý pravý hráč.
Nebylo by však správné nezmínit, že dnes už si hru nedovedu představit bez rozšíření In the Wake of Gods. Dodnes nevím, jestli je to oficiální datadisk nebo jen enormní fanouškovský mód, ale vím zcela jistě, že právě on dodává hře tu nepopiratelnou epičnost. Kdo by přeci chtěl hrát za Titána, když může hrát za Pána hromů a kosit nepřátele dvěma blesky za kolo? Mít v armádě pět set stříbrných golemů, kteří jsou imunní vůči většině kouzel a jejich úder pěstí se rovná takřka jisté smrti? Vytvořit si pomocí svých Santa Gremlinů osobní promodralou gremliní stráž a švihat s ní jednu kouli za druhou? Zkrátka a dobře lituji každého, kdo o tomto rozšíření nevěděl či jej nesehnal, neboť jej považuji za nejlepší datadisk všech dob - a ano, lepší než HoS a BaW.
O herních mechanismech už tu bylo myslím řečeno vše, co by stálo za zmínku, a protože nechci krást ostatním jejich nápady, napíšu jen, že se jedná o absolutní špičku. Vše má svůj smysl, každá surovina má své využití a každý stavba v hradu (snad vyjma portu) není zanedbatelná.
Ale abych tu jen neslintal, zkusím tu vypíchnout pár záporů, které mě během let mírně pily krev. Měj však v paměti, že jde jen o drobnosti, která jinak neohrožují jedinečný zážitek z této hry:
- nevyváženost některých jednotek - u vyšších stupňů se rozdíly v HP a síle víceméně stírají, ale takové Pixies nebo Imps působí vedle Halbeiderů a Kentaurů jako hloupý vtip. Ale i výše, když hledáte, tak najdete propastné nevyváženosti. Kupříkladu si srovnejte staty Naga Queen a Wyvern Monarch. Nebo Wrights a Magogs.
- nedostatek XL map - jakmile si člověk jednou zvykne na rozsáhlé mapy s dlouhou hrací dobou, těžko se již přechází na mapy M či notabene S. A dobrých XL map je opravdu zoufale málo. Zde naštěstí zachraňují fanouškovské mapy.
- nutnost Earth Magic a Town Portal - některé mapy (příklad budiž Myth & Legend) jsou zkrátka tak obří a prolezlé desítkami nepřátelských hrdinů, že bez expert EM a kouzla TP se nedá udržet všechny své hrady. Čili pokud vám hra nenabídne EM v základní osmičce skillů, můžete to rovnou zabalit.
- hrdinové s cover of darkness, kteří s každým pohybem zakrývají mapu závojem temnoty. Jsou celkem vzácní, ale když se nějaký objeví tak je neskutečně otravný.
- neovlivnitelný Fear v bitvách - na rozdíl od morálky či lucku, které se dají snadno regulovat různými artefakty, je fear nezávislý a smrtící. Když se vám v boji náhle zalekne klíčová jednotka a vynechá tah, můžete celou pečlivě budovanou strategii hodit do koše. Kupříkladu kokot střelec, na jehož rozbití katapultu spoléhá celý hrad. To dokáže opravdu solidně frustrovat. Mluvím ze zkušenosti. Nedávné.
- Chybí možnost "zobrazit vše" inventáři - dostupný je jen malý řádek o pěti artefaktech. Takže pokud máte téměř plný vak a chcete se dostat k potřebnému předmětů, nezbývá vám než trpělivě klikat. Také to trochu deklasuje skládání legendárních artefaktů, jelikož těžko zjistím, že mám všechny části, když si je nemohu zobrazit naráz. Zde naštěstí opět nastupují fanoušci s módem, který přidá truhlu s touto funkcí.
- přesílené itemy a kouzla - příklad budiž expertní Berserk anebo Dimension Door, těžko opomenout i andělskou alianci. Naštěstí jdou zabanovat.
- dále bych mohl sázet i osobní otravné vzpomínky, jako tendenci počítače přikročit k hromadné sebevraždě skrze Armageddon kdykoliv začne prohrávat, ale to už ani tak nejsou chyby hry, jakožto spíše ne-úplně zdravé funkce pro zábavnost hry. A já nechci, aby HoMaM III vypadala jako špatná hra. Je to totiž naopak legendární nadčasová tahová strategie, kterou by měl vyzkoušet každý pravý hráč.
Gone Home
Pro: Téměř vše, od námětu přes zpracování až po dechberoucí výsledek
Proti: drobnosti, viz výše