První vévoda byl v mém případě před dávnými časy hrdým nositelem titulu "První spuštěná 2D skákačka". Zřejmě i proto jsem jej dlouhou dobu považoval za skvělou a bezkonkurenční hru. Té doby osmiletý oldgamer89 ovšem vůbec neměl ponětí, že existují i jiné a lepší plošinovky. Zkusil totiž tak akorát spustit Another World, který ho zaujal, ale absolutně netušil, co má dělat a dle toho usoudil, že se jedná o blbost nevalné kvality.

Dnes už samozřejmě vím, že Duke Nukem je čistě průměrná hopsačka, kterých firma Apogee Software "vyprdla" na počátku devadesátých let snad milión.

Do příběhu se vžít vlastně ani pořádně nejde, tady si prostě jen dvě postavy (kladná a záporná) střídavě vyhrožují vzájemnou likvidací. První epizoda je ještě ucházející, hráč se zatím seznamuje s herními možnostmi (ručkování, zvyšování síly zbraně, boty hopíkového stylu) a prochází různorodá prostředí až na konec, kde se utká s hlavním záporákem Dr. Protonem, který vypadá jako obloustlý terminátor. Poprvé. Tady bych ještě dodal, že jeden z posledních levelů s pohyblivými pásy mi kdysi pěkně zatápěl.

Následuje druhá epizoda, která jede úplně v tom samém duchu od začátku až do konce. Tam se utkáte opět s Protonem. Podruhé. No a zbývá ještě třetí část hry, která je zcela překvapivě úplně stejná jako ty předchozí dvě. Nuda na druhou. Závěrečný level celé hry celkem chválím, nějaký alespoň průměrný „skill“ to k dohrání chtělo.

Pokud by si někdo náhodou chtěl doplnit své znalosti devadesátkových her, doporučuji projít si pouze první třetinu, bohatě to stačí. O něco lepší a promakanější je poté určitě druhý díl Duke Nukem II. 65% z mého zkresleného a ovlivněného pohledu, reálně asi tak o 10% méně.