Zvláštní... já se považuju za herního asociála, preferuju prakticky výhradně singly ale multiplayerové hře dám skoro maximální hodnocení? Když právě ona mě k té asocialitě převedla? Nezbláznil jsem se, opravdu to tak je. Tady je malá sonda singleplayerového hráče do cizího prostředí...

Do singlu jsem se ponořil právě díky tomu, že mě nebavila nutnost se naučit každý pixel prostředí nazpaměť a trénovat stovky hodin jen proto, abych si rovnocenně zahrál (což je nutnost u většiny MP her). Naštěstí UT nabízí tunu zábavy i s boty, které si přizpůsobím momentální náladě. Chci peklo? Nastavím je na max. Chci si připadat jako king? Dám jim inteligenci napařovací žehličky. A pak mi nic nebrání v tom si užívat perfektně navržené arény, skvělé zbraně (minigun je moje láááska), ještě lepší ozvučení a naprosto DOKONALÝ soundtrack. A můžu si hrát jak chci a ne tak, jak musím, protože jinak by se moje životnost v aréně počítala sotva na vteřiny.

Singl kampaň naštěstí vydrží docela dlouho a zahrnuje všechny herní módy. Jasně, v těch kooperativních byste boty nejradši picli a odběhali to celé sami, ale aspoň to není tak jednoduché. Takže já hodně oceňuju, že vývojáři na nás asociály mysleli a dali mi možnost si hru užít. A ne jen lítat sem a tam bez možnosti si vychutnat prostředí, jen aby mě nikdo netrefil. Hmmm, já fakt asi stárnu.

Je asi jasné, že tenhle žánr není úplně pro mě. Když už se někde pustím do multiplayeru, tak jedině tak, kde vím, že mám nějakou šanci. A to FPS hry rozhodně nejsou. Ale UT mi umožňuje zažít pocit neporazitelnosti kdy se mi zamane. Samozřejmě jsem i v dalších letech pár podobných her zkusil (včetně UT2003 a 2004), ale vždy se pokorně vrátil zpět. Jednak takový pocit z hraní už mi nikdy žádná jiná multiplayerovka nenabídla a vývojáři pak všude začali cpát vozidla, což jsem vždycky považoval za nejblbější nápad v historii blbejch nápadů. To já radši jednoduše a hezky postaru :-)